Der Spiegel přišel s následující informací: Jens Ulbrich, který stojí v čele ekonomického oddělení Bundesbanky, sdělil finančnímu výboru německého parlamentu, že Německo bude mít pravděpodobně v budoucnu inflaci, která dosáhne úrovně „o něco vyšší, než bude průměr v evropské měnové unii“. Tuto inflaci bude možná muset tolerovat, protože to vyžaduje nastavení nové rovnováhy v eurozóně. Její zvýšení by ale nastalo z velmi nízkých úrovní. Podle jiného zástupce Bundesbanky, který nechtěl být jmenován, se hovoří o inflaci, která by byla „mírně nad“ inflačním cílem ECB, který se nachází někde těsně pod 2 %.
Ulrich o konkrétních číslech nehovořil. Zmínil jen, že je důležité, aby celková inflace v eurozóně zůstala stabilní, i když v některých zemích může být vyšší a v jiných nižší. Podle některých názorů by byla Bundesbanka ochotna smířit se s inflací dosahující 2,5 či 2,6 %.
Řecký profesor ekonomie Yanis Varoufakis ale na svém blogu zmiňuje fakt, že o něco vyšší inflace v Německu představuje příliš slabý lék na krizi, která nyní v eurozóně panuje. Pozitivní na uvedeném vývoji je ale alespoň to, že „některým německým politikům konečně dochází, že konkurenceschopnost představuje relativní, ne absolutní koncept“. Na další problém pak poukazují ekonomové . Ti odhadují, že pokud zůstane inflační cíl ECB na současné úrovni, musela by inflace v Německu během následujících deseti let dosáhnout téměř 4 %, ve Francii a Španělsku by se musela pohybovat kolem nuly a Řecko a Portugalsko by musely procházet deflací. Jinak potřebná změna v reálných směnných kurzech neproběhne.
Samozřejmě, že o konkrétních číslech můžeme diskutovat. Naznačená výše ale ukazuje, že na obou stranách je proveditelnost podobného kroku pochybná – tedy jak na straně země, která by čelila vyšší inflaci, tak na straně zemí, které by bojovaly s nezaměstnaností. To dokazují rovněž výsledky posledních voleb v eurozóně. A hlavní ekonom MMF Olivier Blanchard dokonce nedávno uvedl, že některé země eurozóny by musely přijmout inflaci ve výši 6 %.
(Zdroj: FTAlphaville)