Richard Koo z Nomury souhlasí s Christinou Lagarde v tom, že Řecko musí zlepšit výběr daní, nedomnívá se však, že řešení současných problémů eurozóny představují společné dluhopisy. V první řadě musí být podle něho vyřešen problém vzájemné nedůvěry mezi Řeky a Němci. Řecko totiž musí ukázat Německu, že bere výběr domácích daní vážně a k tomu by mělo posloužit vydávání řeckých vládních dluhopisů, které jsou určeny pouze domácím investorům. Takový krok by zajistil důvěryhodnost tím, že v případě problémů s výběrem daní dopadne jejich důsledek pouze na Řeky – vláda by musela omezit své výdaje. A politické strany, které se nyní chovají, jako kdyby existovala nějaká alternativa k omezování výdajů, by v takovém systému musely svůj postoj také přehodnotit.
Koo se domnívá, že by vydání společného dluhopisu doprovázelo složité politické rozhodování o tom, v jakém objemu bude emitován a jak by se postupovalo v případě defaultu. Ekonom pochybuje, že by se 17 členských zemí eurozóny bylo schopno na těchto bodech dohodnout. Německo i širší eurozóna pak podle něho plně nechápou, jak funguje rozvahová recese. Hrozilo by tak nebezpečí, že by eurodluhopisy byly využívány k vynucování dalších úsporných opatření v Řecku a jiných zemích na periferii unie. Nebylo by tak možné tyto dluhopisy využít k tomu, aby země v recesi stimulovaly své ekonomiky. Eurodluhopisy by ale mohly fungovat jako překlenovací úvěr, který řecké vládě pomůže dosáhnout bodu, kdy si bude schopna opět půjčovat sama.
Pro překonání rozvahové recese musí Německo v první řadě pochopit její princip a postupovat s úspornými kroky jen pomalu, tvrdí Koo. A domnívá se, že k tomu může skutečně dojít. „Moje návštěva v Německu byla doprovázena velkým zájmem a významná média jako Frankfurter Allgemeine Zeitung věnovala teorii rozvahové recese velkou pozornost. Na přesvědčení německé vlády je ale třeba větší snahy, protože ta tento koncept v podstatě nezná,“ píše ekonom.
(Zdroj: FTAlphaville)