Minulý týden přinesl sérii slabších dat, která naznačují, že růst globální ekonomiky ve druhém čtvrtletí bude nejníže od chvíle, kdy před třemi lety začalo „oživení“. Šok přicházející z eurozóny od roku 2011 pravděpodobně zpomalil růst zbytku světa přibližně o jeden procentní bod. Celkově to představuje asi polovinu zpomalení, které od té doby nastalo. Zbytek je důsledkem utaženější fiskální politiky, vyšších cen ropy a negativního vlivu podnikatelské důvěry na podnikové výdaje. Pomáhá sice uvolněnější monetární politika, v dohledné době ale můžeme čekat, že zmíněné negativní vlivy přetrvají.
Významnou výjimkou je ale pokles ceny ropy. Pokud nedojde k jejímu opětovnému růstu, bude pro vyspělé ekonomiky ve druhé polovině roku představovat mohutný stimulační faktor. Následující graf ukazuje chování ceny ropy Brent, jejího ročního klouzavého průměru (modře) a poměru těchto dvou proměnných (fialově):
V posledních týdnech byla cena ropy poměrně volatilní, pohybovala se kolem 90 – 100 dolarů za barel, což je asi 25 % pod vrcholem dosaženým na počátku roku. Zmíněný poměr spotové ceny a klouzavého průměru byl v minulosti dobrým indikátorem toho, jaký má cena ropy vliv na ekonomickou aktivitu. Můžeme ho vnímat podobně jako úrokové sazby, které buď uvolňují, nebo utahují podmínky na straně poptávky.
Přesnému vlivu cen ropy na americkou a globální ekonomiku se ekonomové intenzivně věnují, jde ale o téma, které není bez sporných bodů. Například James Hamilton vydal v roce 2003 studii, která tvrdí, že vliv cen ropy není lineární. Velký růst cen ropy relativně k předchozím maximům má silný negativní vliv. Pokles cen ale žádný pozitivní efekt nemá. Pokud by byl tento závěr platný, současný pokles cen ropy by byl z hlediska světové ekonomiky irelevantní. Lutz Kilian a Robert Vigfusson ale o zmíněném asymetrickém vlivu pochybují, stejně jako Stacy Carlson z (93,79 USD, -1,76%), která tvrdí, že pohyb cen ropy má svůj vliv v obou směrech. V posledních letech navíc jeho síla vzrostla. Druhý graf ukazuje vývoj výše popsaného poměru spotové ceny a klouzavého průměru (můžeme mu říkat ropný regulátor) a globálního PMI ve výrobním sektoru:
Je jasné, že změny cen ropy a globální aktivita za šest měsíců mají určitou korelaci, tento vztah ale zdaleka není dokonalý. Podle sebou od roku 2007 nese 20% změna ceny ropy posun PMI asi o 5 bodů. Zpoždění přitom dosahuje několika měsíců. Pokud jsou tyto předpoklady správné, posune současný pokles cen ropy globální PMI ke konci roku zpět na úroveň 53 – 54 bodů. To by znamenalo, že ceny ropy mohou vyvážit negativní šok z eurozóny v případě, že nedojde k jejich opětovnému růstu. Globální HDP by tak byl sice nadále hluboko pod trendem, nepřišel by ale propad do recese.
Zdroj: Blog Gavyna Daviese