Zákaz by se neměl vztahovat na dietní limonády, ovocné džusy, mléčné nápoje či nápoje do 25 kalorií na zhruba čtvrtlitrové balení. Netýkal by se ani slazených nápojů prodávaných v obchodech s potravinami nebo ve večerkách. Rozhodnutí, zda zákaz bude schválen, má padnout nejpozději 13. září. Pokud nové pravidlo projde, bude nejspíš účinné od března příštího roku.
Opatření má dvojí účel. Jednak snížit počet obézních občanů v New Yorku, ale také redukovat náklady na zdravotní péči. Odhaduje se totiž, že v New Yorku každý rok zemře zhruba 5800 lidí kvůli špatnému zdravotnímu stavu souvisejícímu s obezitou. A – jak starosta Bloomberg tvrdí – náklady na zdravotní péči pro obézní lidi se za stejné období vyšplhají do výše 4 miliard dolarů.
Navrhovatelé zákazu jsou přesvědčeni, že omezení spotřeby limonád je v boji s obezitou důležitým prvním krokem. Například Walter Willet, profesor na Lékařské fakultě Harvardovy university, prohlásil na veřejném jednání, které se v souvislosti se zvažovaným opatřením konalo, že „limonáda je ve velkém množství metabolicky toxická.“ Ve snaze omezit počet obézních Newyorčanů je podle něho „limonáda tím správným cílem. Je nebezpečná. Není jediným cílem, ale je tím zdaleka nejdůležitějším.“
Co říkají kritici
Jenže opatření má samozřejmě i své kritiky. Podle nich zákaz nespravedlivě „vybral“ ze všech možných příčin obezity jen slazené nápoje. Odpůrci dále tvrdí, že zákaz omezí obezitu jen v malé míře, zato však poškodí newyorské restaurace a výrobce nealkoholických nápojů.
Mezi těmi, kdo se zákazem nesouhlasí, je například newyorský radní Dan Halloran, který uvedl, že „toto krátkozraké opatření bude mít negativní důsledky pro kina, pizzerie, restaurace a kavárny. Tento zcela absurdní zákaz postihne dokonce i prodejce zmrzlin.“ Podle Hallorana by bylo nespravedlivé žádat jen od těchto podniků, aby vzaly na svá bedra negativní dopady navrhovaného opatření, když „sousední provozovna 7-Eleven (franchisingový řetězec obchodů s potravinami včetně fast food – pozn. red.) by i nadále mohla prodávat třiapůllitrové maxi balení Big Gulp (vlastní limonáda prodávaná v obřích kelímcích – pozn. red.)“.
Navržený zákaz rovněž ostře kritizovali výrobci nealkoholických nápojů, restaurace a občané, podle jejichž názoru úřady překračují svou pravomoc. Podle nedávného Rasmussenova průzkumu veřejného mínění zákaz schvaluje pouze 23 % Američanů, 63 % je proti a 11 % nemá na tuto otázku žádný názor. Výrobci limonád považují chystaný zákaz za otázku svobodné volby. Coca-Cola vydala prohlášení, v němž uvedla, že „Newyorčané jsou mnohem chytřejší, než si městští úředníci myslí. (…) Newyorčané očekávají něco lepšího a také si to zaslouží. Mohou se sami rozhodnout, který nápoj si koupí.“
Nejde o první iniciativu starosty Bloomberga týkající se veřejného zdraví, která se setkala s odporem. V roce 2003 starosta zakázal kouření v barech. Rovněž požadoval, aby fastfoodové restaurace uváděly pro zákazníky celkový počet kalorií u položek v jídelním lístku. Kromě toho v roce 2008 nabyl účinnosti zákaz podávat v restauracích jídla obsahující více než 0,5 gramů nasycených tuků na jednu porci. Zákazy týkající se kouření a nasycených tuků také zpočátku vyvolaly značný odpor, podobný současné reakci na omezení prodeje limonád. Když byl konkrétně schválen zákaz týkající se nasycených tuků, restaurační průmysl jej nazval „falešným pokusem o sociální inženýrství.“ Přesto však tento krok vedl ke značnému poklesu spotřeby nezdravých tuků u Newyorčanů, což by mělo zlepšit jejich kardiovaskulární zdraví.
Uvidíme se u soudu?
Aktuální plán starosty Bloomberga není prvním pokusem o snížení spotřeby slazených nápojů v New Yorku. Už v roce 2010 byla navržena daň, která měla zavést přirážku ve výši jednoho centu na 30 ml slazeného nápoje, který si spotřebitel zakoupí. Návrh rozpoutal lítou bitvu v oblasti public relations mezi městskou samosprávou a výrobci limonád; od roku 2009 New York vynaložil zhruba 2,8 miliónu dolarů na reklamní kampaně, v nichž vysvětloval souvislost mezi nealkoholickými nápoji a obezitou. Výrobci nealko nápojů naopak utratili přibližně 13 miliónů dolarů na lobbování proti navržené dani. Kampaň výrobců byla úspěšnější, daň nakonec schválena nebyla.
„Limonádový zákaz“ ale nejspíš bude pro výrobce sladkých nápojů představovat tvrdší oříšek. O jeho zavedení totiž budou rozhodovat členové New York City Department of Health, které do funkce jmenuje právě starosta. Pokud bude opatření skutečně schváleno, je možné, že se proti němu budou výrobci limonád bránit u soudu.