Čína bude příští rok čelit rostoucímu napětí v globální ekonomice a za největší riziko považuje fiskální krizi ve Spojených státech. Ta by mohla hospodářský růst Číny výrazně omezit. Myslí si to představitelé čínské vlády a centrální banky. Vyřešena přitom není ani dluhová krize v eurozóně, nehledě na to, že se zvyšuje i napětí v mezinárodním obchodě.
"Nejistota v globální ekonomice se v roce 2013 ještě zvýší, hlavně v Evropě a ve Spojených státech. Tedy v zemích, které jsou pro Čínu největšími exportními trhy," podotkl na finančním fóru v Pekingu náměstek ministra financí Ču Kuang-jao.
Čínský činitel přitom poukázal na zprávu Mezinárodního měnového fondu (MMF), který odhaduje, že pokud Američané nenajdou způsob, jak řešit vysoký rozpočtový deficit, automatické škrty a zvyšování daní by mohly tamní ekonomiku připravit až o 800 miliard dolarů. Fenomén, pro který se v USA vžil termín fiskální útes, by podle nehoršího scénáře mohl snížit růst HDP až o 4,8 procentního bodu.
"Hospodářský růst Číny by se v takovém případě mohl snížit o 1,2 procentního bodu," řekl Ču. Doufá prý ale, že Washington najde způsob, jak se fiskální krizi vyhnout. "V opačném případě by americká ekonomika mohla sklouznout do hluboké recese, což by pro Spojené státy byla katastrofa. Vážné dopady by to mělo i na globální ekonomiky," řekl.
Čína ale dál podporuje snahu členských zemí eurozóny dostat se z dluhové krize a obnovit hospodářský růst. "Myslím, že je to naléhavé, čau ale není nazbyt," poznamenal činitel. Peking už víckrát zopakoval, že Evropě může s hledáním řešení pomoci. Evropská unie je pro Čínu největším vývozním trhem a současné problémy snižují poptávku po čínském zboží.
Bývalá viceguvernérka čínské centrální banky a dnes poslankyně Wu Siao-ling řekla, že Čína pociťuje v mezinárodním obchodě stále větší protekcionismus. "My potřebujeme víc obchodovat, abychom podpořili oživení z (globální) krize. V mezinárodním obchodě je ale na vzestupu ochranářství a zvyšuje se i nacionalismus," řekla.
Ekonomové tvrdí, že čínská ekonomika po sedmi čtvrtletích útlumu našla dno a znovu se zotavuje. Ve třetím čtvrtletí činil meziroční růst HDP 7,4 procenta, což je hluboko pod dlouhodobým průměrem. Ten je nad devíti procenty. Na čtvrté čtvrtletí ekonomové očekávají zrychlení tempa růstu na 7,7 procenta.
Čína letos obměňuje nejvyšší vedení, což činí každých deset let. V čele nejlidnatější země světa, která je zároveň druhou největší ekonomikou, bude nově stát Si Ťin-pching. Ten byl až dosud viceprezidentem a ve funkci teď nahradí nynějšího prezidenta Chu Ťin-tchaa. Premiérem byl zvolen Li Kche-čchiang, který vystřídá Wen Ťia-paa.
Nejvyšší představitelé Komunistické strany Číny povedou zemi minimálně pět let. Čínská ekonomika se řadu let těší silnému růstu, který sice loni zpomalil, nicméně poslední statistiky opět naznačují oživení. Přesto se očekává, že růst hrubého domácího produktu bude v letošním roce nejslabší za posledních 13 let.