Špatné výsledky britské ekonomiky budí pozornost i na mezinárodním poli. Není překvapivé, že mnozí ekonomové dospěli k názoru, že vláda této země sleduje naprosto špatnou strategii, a to zejména v rychlosti fiskální konsolidace. Často je přitom britská ekonomika porovnávána se Spojenými státy, které byly podobně jako ona vystaveny bublině na trhu nemovitostí a problémům ve finančním sektoru, po roce 2010 tam ale fiskální politika nebyla utažena tolik jako v Británii. Současný konsenzus přitom říká, že multiplikátory jsou mnohem vyšší, než se čekalo v roce 2010, a fiskální konsolidace by tak měla být pozastavena či alespoň zpomalena.
Během posledních pěti let dosáhla produkční mezera mezi Velkou Británií a USA 4,8 % HDP. Podle našeho výzkumu může fiskální politika vysvětlit téměř polovinu rozdílu ve vývoji britské a americké ekonomiky po roce 2007. Zbytek je důsledkem útlumu britských exportů, do úvahy musíme vzít i pokles britské těžby ropy a možné podhodnocení výše produktu v této zemi. Trhy, na které exportují Spojené státy, rostly v posledních pěti letech mnohem rychleji. Britská ekonomika je totiž více orientována na země eurozóny, které silně poškozuje recese. Ovšem hlavním strukturálním problémem britských exportů je nedostatečná orientace na rychle rostoucí ekonomiky. Spojené státy v tomto ohledu naopak znatelně pokročily, a to především v oblasti vývozů do Latinské Ameriky. Není jasné, proč nebylo oslabení libry v letech 2008 a 2009 schopno eliminovat zmíněné strukturální problémy. Exporty ale představují pro britskou ekonomiku každopádně významný negativní šok.
Když se podíváme na fiskální politiku, vidíme, že v USA i ve Velké Británii byla uvolněna v letech 2008 a 2009. Poté přišlo postupné utažení, které bylo razantnější v Británii. Abychom mohli odhadnout celkový efekt tohoto postupu, musíme posoudit možnou výši multiplikátorů, což je velmi kontroverzní téma. Předpokládáme-li, že jejich výše dosáhla hodnoty 0,5 v letech 2008 a 2009 a 0,7 v letech 2010 až 2012, vysvětluje fiskální politika 2,2 procentního bodu z celkového rozdílu mezi růstem USA a Velkou Británií. Kdyby multiplikátory byly vyšší, vzrostl by i odhad. Výsledkem by byl ale i velmi vysoký odhad celkové růstové mezery mezi USA a Velkou Británií.
Naše analýza nezahrnuje pohled na investice soukromého sektoru a růst dovozů. Tyto oblasti byly totiž spíše taženy vývojem HDP, než aby způsobovaly rozdíly v růstu. Přestože podobné odhady nesou velkou míru nejistoty, můžeme hovořit o dvou jasných závěrech: Špatné výsledky britské ekonomiky nelze vysvětlit pouze rozdílnou fiskální politikou. Velká Británie má strukturální problém v oblasti exportů, ten ale není do veřejné diskuse o ekonomické politice dostatečně zahrnut.
Zdroj: Blog Gavyna Daviese