Prezident Václav Klaus zákon o majetkovém vyjednání s církvemi a náboženskými společnostmi nepodepíše, ale ani ho nebude vetovat, uvedl to ve čtvrtek na svém webu. Předloha tak bude platit.
"Toto rozhodnutí je výrazem mého distancování se od zpracování tohoto zákona, který připravila a přijala dnešní vláda a vládní koalice a o němž opakovaně rozhodla Poslanecká sněmovna poté, co přehlasovala veto Senátu," napsal Klaus v dopise předsedkyni sněmovny Miroslavě Němcové (ODS).
Je přesvědčen, že zákon v podobě, v jaké byl přijat, nastoluje nerovné podmínky v přístupu státu k otázce restitucí a nápravy křivd minulosti mezi církvemi a náboženskými společnostmi a všemi ostatními subjekty. Předloha podle Klause církve proti ostatním a na úkor ostatních zvýhodňuje.
"Vytváří tak reálná potenciální rizika závažného prolomení naší dosavadní restituční legislativy a vzniku nových nároků a požadavků vůči státu ze strany subjektů, které se na základě tohoto zákona mohou cítit diskriminovány," dodal Klaus.
Nad přijatým řešením podle prezidenta neexistuje na politické scéně ani ve společnosti konsensus, ač jeho naplnění bude zavazovat i další vlády. "Vím, že pro stabilitu a vůbec další pokračování této vlády je to ale norma klíčová. I proto nechci vrácením tohoto zákona Poslanecké sněmovně vyostřovat vztahy na politické scéně a vládu podrobovat dalším zkouškám," uvedl Klaus. Současně se ale nemůže svým podpisem s přijatým řešením ztotožnit.
Návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi schválila Poslanecká sněmovna 8. listopadu, když hlasy 102 koaličních poslanců přehlasovala Senát. Zákon má napravit majetkové křivdy a církevním společnostem navrátit majetek zabavený po roce 1948.
Předloha budí mezi politiky i řadou Čechů velké emoce. Zatímco vládní koalice normu považuje za jeden ze základních cílů tohoto volebního období, opozice návrh dlouhodobě kritizovala a snažila se jeho přijetí zabránit.
Norma vychází z dohody vlády s církvemi, že se zvýší celkový objem naturálních restitucí z původních 51 miliard korun na 75 miliard korun. Díky tomuto navýšení se však sníží celková finanční náhrada z 83 miliard na 59 miliard korun.
Primárním cílem majetkového vyrovnání je umožnit církvím a náboženským společnostem, aby byly hospodářsky nezávislé na státu. Hlavní část vráceného majetku tvoří zemědělské nemovitosti. Restituce bude stát církvím vyplácet po dobu 30 let. Během prvních 17 let od nabytí účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání bude ale i nadále stát církvím přispívat na jejich provoz. První tři roky bude částka příspěvku stejná jako v současnosti, dalších 14 let se bude každoročně snižovat o pět procent.