Dluhy českých domácností u bank a finančních institucí se v listopadu meziměsíčně zvýšily o téměř 3,4 miliardy korun na 1,154 bilionu korun. Meziročně byly vyšší o zhruba 45,6 miliardy korun, vyplývá z dnešních údajů České národní banky.
Zadluženost podniků v listopadu meziročně klesla o 425 milionů korun na 962 miliard korun. Meziměsíčně se zvýšila o 1,5 miliardy Kč.
Jednodenní vklady domácností u bank a finančních institucí klesly proti říjnu o necelé čtyři miliardy korun na 1,131 bilionu korun. Meziročně byly vyšší o 84 miliard korun.
Vklady domácností s výpovědní lhůtou, mezi které patří například termínované vklady, v listopadu meziročně klesly o 1,7 miliardy korun na zhruba 329 miliard korun. Meziměsíčně byly vyšší o 38 milionů korun.
Centrální banka poskytuje tuto statistiku každý měsíc v národním měnovém přehledu. Ten se odvozuje z bilancí měnových finančních institucí, které zahrnují vedle centrální banky, obchodních bank a poboček zahraničních bank v Česku fondy peněžního trhu, úvěrní a spotřební družstva.
Zahraniční dluh České republiky klesl ve třetím čtvrtletí o 39 miliard Kč na 1,887 bilionu Kč. Představoval tak 49,1 procenta hrubého domácího produktu. K nižšímu zadlužení přispěla především změna pozice bankovního sektoru, oznámila dnes také Česká národní banka. Meziročně bylo zahraniční zadlužení vyšší o 58,5 miliardy korun.
"K poklesu zahraničního dluhu přispěl v nejvyšší míře vývoj zahraničních závazků bankovního sektoru. Obchodní banky splácely část dříve přijatých krátkodobých úložek a finančních úvěrů od nerezidentů," uvedla ČNB. Zahraniční závazky bankovního sektoru včetně ČNB klesly na 21,8 procenta celkové zahraniční zadluženosti.
Zahraniční závazky s původní splatností delší než jeden rok podle centrální banky tvoří 74,8 procenta celkové výše dluhu.
Na podnikový sektor připadá 49,4 procenta celkové zadluženosti. Na růst zadluženosti podnikového sektoru měl vliv vývoj čistých závazků tuzemských dceřiných společností vůči zahraničním přidruženým podnikům v souvislosti s čerpáním obchodních a finančních úvěrů ze zahraničí a emise dluhopisů českých podniků na zahraničních trzích.
Zvýšení zadluženosti vládního sektoru je podle ČNB důsledkem nákupů vládních dluhopisů zahraničními investory a čerpáním úvěrů od Evropské investiční banky na rozvoj infrastruktury. Na vládní sektor připadá 28,8 procenta z celkové zadluženosti.
"Snížení zahraničního dluhu ve struktuře podle instrumentů bylo patrné zejména v poklesu zastoupení vkladů a půjček ve prospěch podílu dluhopisů a mezipodnikových půjček poskytovaných mezi přidruženými podniky," uvedla ČNB. Dluhopisy jsou spolu s půjčkami nejběžněji využívané dluhové instrumenty ve vztahu k zahraničí, představují 64,2 procenta.
Soukromý sektor se na dlouhodobé zahraniční zadluženosti podílí 45 procenty. Zbývající část tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vlády, soukromých subjektů garantované vládou a subjektů s majoritní účastí státu se splatností nad jeden rok.
Schodek investiční pozice ČR vůči zahraničí, tedy rozdíl finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k ostatním, se ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletně zvýšil o 59,5 miliardy korun na 2,034 bilionu korun. Meziročně se schodek investiční pozice zvýšil o 97,4 miliardy korun.
(Zdroj: ČNB, čtk)