Aktualizováno Evropská krize navzdory stabilizaci eura ještě neskončila. Překonání ekonomických problémů a snížení rozsáhlé nezaměstnanosti v Evropě zabere řadu let. Uvedli to bankéři a ministři financí na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Šéf Evropské centrální banky Mario Draghi se obává že bankrot Kypru může ohrozit celou eurozónu a tlačí pro to na brzkou pomoc zemí.
Švédský ministr financí Anders Borg například předpověděl, že míra nezaměstnanosti v Evropě v letošním roce pouze nepatrně klesne na 11,7 procenta z loňských 11,8 procenta. Upozornil, že hospodářský růst stagnuje, reálné mzdy se ve většině zemí nezvyšují a některé státy budou muset ještě roky pracovat na reformě trhu práce. "Je tedy velmi nebezpečné tvrdit, že krize skončila," uvedl Borg.
Nejmenovaný evropský bankéř agentuře Reuters řekl, že optimismus finančních trhů, že riziko rozpadu eurozóny bylo překonáno, předběhl realitu. "Krize neskončila," prohlásil.
Prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi v pátek v Davosu předpověděl, že ekonomika eurozóny se ve druhém pololetí zotaví. Mírnil však komentáře, které by mohly naznačovat, že situace už je blízko normálu. Ekonomika jako celek se podle něj stále potýká s vážnými problémy.
Šéf ECB tlačí na Berlín: Kývněte na pomoc Kypru
Šéf Evropské centrální banky Mario Draghi se dostal do sporu o záchranu Kypru s německým ministrem financí Wolfgangem Schäublem, jemuž se do finanční pomoci finančně nepříliš transparentního Kypru nechce. Draghi tvrdí, že bankrot země, která se na ekonomice měnové unie podílí 0,2 procenta, může ohrozit celou eurozónu. Napsal to německý týdeník Der Spiegel.
Minulý týden Draghi podle Spiegelu na zasedání ministrů financí eurozóny odmítl Schäubleho názor, že Kypr není "systémově důležitý" a že jeho bankrot nebude znamenat pro eurozónu žádnou hrozbu. Šéf ECB argumentoval tím, že dvě největší kyperské banky, o jejichž záchranu především jde, mají rozsáhlou síť poboček v Řecku a že obavy jejich klientů o bezpečnost vkladů by mohly rychle ukončit křehké uklidnění v této zemi i v celé eurozóně.
Schäuble opakovaně prohlašoval, že není zatím vůbec jasné, zda "problém Kypru by mohl být nebezpečím pro eurozónu jako celek". Na Draghiho stranu se podle zdrojů Spiegelu postavili evropský komisař pro hospodářství a měnu Olli Rehn a šéf záchranného fondu eurozóny ESM Klaus Regling. Před opětným propadem důvěry v eurozóny v důsledku kyperské krize varoval i německý člen užšího vedení ECB Jörg Asmussen.
Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala Kypr, aby uskutečnil ekonomické reformy a zejména zavedl zákony proti praní špinavých peněz. Kypr funguje jako daňový ráj pro bohaté Rusy, popírá však obvinění z toho, že je centrem praní špinavých peněz.
Kypr loni v červnu požádal Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o pomoc poté, co dvě největší místní banky utrpěly kvůli svému napojení na Řecko obrovské ztráty a byly nuceny požádat o pomoc stát. Země se rovněž potýká s první recesí za téměř 40 let a více než rok nemá přístup na kapitálové trhy. Kypr je třetím nejmenším členem eurozóny. Výše pomoci zatím nebyla stanovena, podle zdrojů by ale mohla dosáhnout 17,5 miliardy eur, což se téměř rovná ročnímu hrubému domácího produktu země. Z toho banky by měly dostat asi deset miliard eur.
Mezinárodní ratingová agentura Fitch v pátek srazila úvěrové hodnocení Kypru o dvě příčky na stupeň B z dosavadního BB-. Podle agentury je pravděpodobné, že vláda bude muset poskytnout ohroženým domácím bankám větší finanční podporu, než se předpokládalo. "Přetrvává nejistota ohledně kapitálových potřeb družstevních bank. Včetně nich by se mohly náklady na rekapitalizaci bankovního sektoru dostat až na deset miliard eur," uvedla agentura. Výhled ratingu státních závazků Kypru zůstává negativní, což znamená, že Fitch počítá s jeho dalším snížením. Naposledy jej snížila před dvěma měsíci. Nyní je státní rating Kypru hluboko ve spekulativním pásmu.
(Zdroj: ČTK, Der Spiegel, AP, Reuters)