V cukrovém souboji třtina vs. řepa bude mít letos pravděpodobně navrch vzrostlejší z obou jmenovaných komodit. Brazilští plantážníci očekávají bohatou úrodu, což vytváří tlak na pokles cen v zemi, která je největším producentem a vývozcem cukru na světě. Tvrdou konkurenci by nemuseli ustát nejméně efektivní pěstitelé řepy z východní Evropy. Ti se však mohou snáze než Brazilci přeorientovat na jiné plodiny.
Pokles nákladů by měl přijít vhod brazilským cukrovarům, které dlouhodobě ztrácí konkurenceschopnost a dostávají se do stále větších finančních potíží. Toho využily země jako Thajsko či Rusko a uzmuly si část tržního podílu. „Zotavení brazilského cukrovarnického odvětví se projeví růstem produkčních kapacit a následným poklesem nákladů. Země, které dřív navyšovaly produkci, budou muset s Brazílií soutěžit. Rusko na to možná nestačí a Ukrajina také ne,“ tvrdí Jonathan Kingsman ze serveru Platts.
Brazílie by měla v této sezóně (začala v říjnu) vyprodukovat 38,1 mil. tun cukru, což bude o 11 % víc než před rokem. Příspěvek Ruska by měl zůstat na meziročně nezměněných 5,4 mil. tun. Čína, druhý největší spotřebitel po Indii, v následujících letech pravděpodobně omezí import cukru na 1 mil. tun ročně, jelikož domácí producenti zvládají solidně navyšovat produkci. Loni to mělo být o 2,5 mil. tun na celkových 14 mil. tun. V loňské sezóně Čína dovezla 3,3 mil. tun cukru.
Od maximálních hodnot kolem 36 centů za libru (0,45 kg) z února 2011 se ceny cukru na světových trzích svezly o 52 % níže na současných 18,90 centů, k čemuž přispělo hlavně navyšování setby v Rusku a Thajsku. Cukr tak pomáhá zmírňovat všeobecné zdražování základních zemědělských komodit. Může za to především loňská vlna veder a sucha ve Spojených státech, která vytlačila vzhůru ceny pšenice, kukuřice a sojových bobů.
Klesající ceny cukru jsou důsledkem jeho obrovského globálního přebytku, který je v letošní sezoně odhadován na 10 milionů metrických tun. K omezení přebytku by pomohlo uvolnění regulace, kterou brazilská vláda uvalila na ceny paliva. Uměle vysoké ceny etanolu vůči benzínu snižují konkurenceschopnost v Brazílii široce rozšířeného biopaliva, které se vyrábí právě ze třtiny. Letos se tak cukrovary rozhodly na výrobu etanolu vyčlenit pouze 50 % celkové sklizně, oproti loňským 60 %. Podle expertů by musely ceny cukru klesnout až k 16 centům za libru, aby se cukrovarům vyplatilo přejít od cukru na etanol.
Ruští cukrovarníci v příští sezóně počítají s 8,4% poklesem výměry půdy oseté řepou. Ještě před deseti lety bylo Rusko největším dovozcem cukru na světě. V posledních letech ale rychle kráčí směrem k soběstačnosti, v čemž mu pomohly rostoucí produkční náklady v Brazílii. Podle analytiků může řada ruských zemědělců snadno přejít z řepy na obiloviny, zejména pšenici, jejíž ceny jsou na rozdíl od cukru stabilnější.
Zvláštností brazilských cukrovarů jsou nezanedbatelně vysoké fixní náklady, kvůli nimž je pro dosažení nízkých jednotkových nákladů udržovat maximální využití kapacit. To právě umožní dobrá úroda, kterou analytici očekávají v hlavních pěstitelských oblastech. Náklady na produkci surového cukru by tak v Brazílii mohly klesnout ze současných 20-22 centů za libru na 17-18 centů za
libru.
Nižší náklady brazilských cukrovarů by neměly mít žádný dopad na produkci a setbu v Evropské unii. Kvůli vysoké hradbě cel a extrémní regulaci jsou ceny na vnitřním trhu značně nad globální úrovní.
(Zdroje: Reuters, Bloomberg)