Komisař Evropské unie pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn si přeje větší koordinaci v otázce směnných kurzů. Správný kurz prý může zabránit škodám na zahraničním obchodě. Rehn svůj názor řekl v rozhovoru s rakouským časopisem Profil v době, kdy se Německo a Francie přou o to, zda je euro teď nadhodnocené, nebo ne, a zda je třeba proti tomu něco dělat.
"Já vnímám riziko konkurenční devalvace. My jsme nedávno varovali centrální banku Japonska před podobným oslabováním kurzu japonského jenu," řekl Rehn. "Potřebujeme reformu mezinárodního měnového systému, abychom zabránili negativním dopadům na zahraniční obchod. Zlepšit by se tudíž měla koordinace v rámci skupin G7, G20 nebo v rámci MMF," podotkl komisař, a odkázal tak na vedoucí úlohu světových mocností.
Rehn se nechal slyšet, že silný kurz eura znamená riziko hlavně pro jižní křídlo eurozóny. Naopak Německo, Rakousko, Nizozemsko nebo Finsko si se silnějším kurzem poradí bez větších problémů. "Jižní země by měly problém s exportem do ostatních zemí světa," upozornil komisař.
Francie považuje euro za nadhodnocené, a proto chce prosadit, aby eurozóna měla stanoven nějaký střednědobý kurz. Hned dnes by se měla návrhem zabývat Euroskupina, tedy ministři financí eurozóny na setkání v Bruselu, Paříž chce v polovině února stejné téma nastolit rovněž na schůzce nejvyspělejších zemí světa G20.
K zavedení cílového kurzu eura před pár dny vyzval francouzský prezident François Hollande. Jeho návrh se ale setkal s chladným přijetím v Berlíně, který intervence na devizových trzích zavrhuje. Prezident ECB Mario Draghi řekl, že ECB bude dopady sílícího kurzu eura sledovat, čímž podpořil spekulace, že pokud bude euro dál zpevňovat, otevírá se v eurozóně možnost pro snížení základních úrokových sazeb.
Francie si musí vyřešit problémy doma
Požadavek Francie rezolutně odmítl člen Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Jörg Asmussen. Příčiny současných hospodářských problémů Francie podle něho leží uvnitř země a kurz eura za ně nemůže. "Jádro problému leží uvnitř té země, ne ve směnném kurzu," řekl Asmussen v rozhovoru s německým ekonomickým listem Handelsblatt, který vyšel v dnešním vydání a z něhož noviny poskytly dnes agenturám výtah. "Jsem rád, že francouzská vláda si za svůj hlavní cíl dala zvýšení konkurenceschopnosti," dodal.
Asmussen také poznamenal, že je velmi důležité, aby Francie letos snížila deficit veřejných financí v souladu se stanoveným cílem. Podle pravidel Evropské unie by strukturální deficit neměl překročit hranici tří procent hrubého domácího produktu. "Pokud prognózy naznačují, že tento cíl nebude splněn, je v zájmu vlády v Paříži, aby učinila dodatečná opatření," řekl Asmussen. Obavy, že potíže francouzské ekonomiky by mohly stáhnout dolů Německo i celou eurozónu, dal už loni najevo německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Požádal tedy své poradce, aby navrhli, jaké reformy by byly pro Francii vhodné.
Studie finančního ústavu (36,91 EUR, 0,09%) v lednu ukázala, že cílový kurz by víc pomohl Francii než Německu. Francouzští exportéři podle této studie začínají mít problém uplatnit se na světovém trhu už v okamžiku, kdy euro k dolaru vystoupí na 1,22 až 1,24 USD. Nyní je přitom euro mnohem silnější a pohybuje se kolem 1,34 USD.
Naproti tomu Německu silné euro nevadí až do chvíle, kdy kurz nevystoupí nad 1,54 USD. To je dáno tím, že Němci vyvážejí zboží a služby s vyšší přidanou hodnotou, kde mají větší prostor pro zvyšování cen. Silné euro má zároveň i výhody: pomáhá totiž držet na uzdě ceny dováženého zboží, a tedy i míru inflace.
(Zdroj: ČTK, Handelsblatt, Profil)