Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Banky peníze tvoří, banksteři si je přivlastňují

Banky peníze tvoří, banksteři si je přivlastňují

20.2.2013 18:32

Pokud bych měl určit největší „nedorozumění“ v ekonomii a financích, jedním z vážných kandidátů by byl proces, jakým banky tvoří širší peníze. Následující řádky a schéma jsou určeny těm, kteří by rádi porozuměli podstatě věci a tomu, co z ní plyne (a rozhodně neplyne):

1--Dejme tomu, že doma najdu v šuplíku ukrytých 10 peněz (vynásobte jakýmkoliv násobkem). Dám je do banky A, které v pasivech vzrostou depozita o 10 a v aktivech hotovost o 10. Banka si může dovolit část těchto peněz půjčit, protože takových depozit má obrovské množství a ve správně fungujícím systému nedochází k „runům“ na banky, tedy masovému vybírání vkladů z bank.

Banka tedy půjčí Bohumilovi 9, 1 peníz si nechá v hotovosti, protože to vyžaduje regulace i zdravý úsudek. Banka A tak má nyní vůči mě závazek ve výši 10, proti němu pohledávku ve výši 9 a korunu hotovosti. Úročení pohledávky je vyšší než úročení závazku, což bance generuje zisk. Můžeme se bavit o správné výši tohoto spreadu a všech místných a nemístných poplatcích, ale na principu není nic banksterského.

2—V druhém kroku začne bájná a pověstmi opředená multiplikace peněz. Bohumil použije peníze získané úvěrem na vzdělání. Trápí ho totiž, že nechápe multiplikaci peněz a učitelka ekonomie Dorota mu za 9 peněz její princip vysvětlí. Sama se pak stane součástí vysvětlovaného procesu. Vydělané peníze vezme a dá je do banky B. Banky B má nyní zvýšená depozita o 9 a zvýšenou hotovost o 9. je tedy ve stejné pozici, jako banka A na počátku, jen s nižší částkou. S oněmi 9 pak podniká to samé, co banka A s desíti. Půjčuje je, jen část si nechává jako rezervu. Celý proces pak může jet dál až do marginálních přírůstků*. 

001
 
Základní princip je tedy následující: V bankovním systému se z počáteční nová částky (bazických peněz) vytvoří nová depozita a pohledávky ve výši někdy vysoce převyšující tuto počáteční částku. Nejde ale o peníze, které by si banky vytvořily z ničeho a ty pak půjčovaly nám, obyčejným smrtelníkům. Peníze, které banky půjčí, samy dluží. Pohyb bazických peněz bankovním systémem za sebou vytváří stopu ve formě pohledávek a závazků. Tyto závazky bank pak také považujeme za peníze – širší peníze, či peněžní zásobu.

Podobně si mohu s bazickou desetikorunou vytvořit peníze i v ekonomice dvou lidí. Bohumil půjčí na dlužní úpis 10 Emilovi, ten je obratem na dlužní úpis půjčí zpět Bohoušovi a celý proces otočí třeba desetkrát (bez rezerv). Pak se mohou domluvit, že vzniklé dlužní úpisy budou také používat jako peníze. Ne proto, aby předstírali, že vytvořili novou hodnotu. Ale proto, že jejich ekonomika pro hladké fungování transakcí a neinflační růst potřebuje peněžní zásobu ve výši 110 a tyto dlužní úpisy jsou na to dost dobré (mají důvěru lidí v systému).

Namísto toho, abychom v uvedeném procesu viděli něco nekalého, bychom měli vnímat, že každá ekonomika potřebuje peníze a potřebuje je v určitém objemu. Pokud tento objem klesne (či se zvýší neuspokojená poptávka po penězích), dochází k významným problémům. Výše popsaná multiplikace je napůl kontrolovaný proces tvorby potřebného množství peněz:

--Kontrolovaný v tom smyslu, že banky nemohou vytvořit neomezené množství peněz. Kontrolním nástrojem je ona požadovaná míra rezerv. Dejme tomu, že daný ekonomický systém pro hladké fungování potřebuje množství peněz 100. Zjednodušeně řečeno může tyto peníze vytvořit přímo centrální banka, nebo může vytvořit jen část, nechat jí s odpovídající požadovanou výší rezerv proplout bankovním systémem, nechat každou banku zvýšit své pohledávky a i závazky a dotvořit zbylé peníze ve formě popsaných pohledávkozávazků (tedy žádný oběd zadarmo).

--Napůl kontrolovaný, protože banky takové peníze dotvořit mohou, ale nemusí. Hovoří se proto někdy o tom, že centrální banka může tahat za provaz (brzdit banky v tvorbě peněz), nemůže na něj ale tlačit (donutit banky k tvorbě peněz).


Kritizujme tedy domácí banky za někdy nesmyslné a vysoké poplatky, či globální dinosaury za to, že parazitují na systému socializací ztrát a privatizací zisků. Rozdělme investiční a komerční bankovnictví, donuťme banky k navýšení kapitálu (menší páce), vyšším rezervám, lepšímu managementu rizika ... Nenechme se ale vtáhnout do spikleneckých pseudoteorií a nedělejme z bank bankstery kvůli tomu, že v řádně fungujícím systému tvoří bez obědu zadarmo to, co ekonomika potřebuje. Dobře fungující banka není banksterem (člověkem, či celou institucí), který si peníze loupeživě přivlastňuje.



* Z uvedeného by mělo být jasné i to, že tato multiplikace nezpochybňuje princip, který jsem rozváděl v „Banány a HDP bez dluhování“. Během popsaného rozšiřování zásoby peněz dochází k navýšení objemu pohledávek a závazků v ekonomice s tím, že závazky bank (depozita) jsou považovány za peníze. Jinými slovy, stále platí, že proti úsporám (depozitům v bankách) musí vždy stát spotřeba (nebo investice) – úvěr/pohledávka banky. Tvorba peněz tak nijak neruší zrcadlový vztah „úspory jednoho – spotřeba (investice) druhého. Ona ho řízeně doprovází.

Pozn.: Jiří Soustružník je aktivní investor a témata, o nichž píše, mohou souviset s jeho investicemi. Jeho sloupky nejsou poskytovány jako investiční doporučení. Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.


Váš názor
  •  
    21.2.2013 12:20

    Soudruzi v bankách žijou v komunizmu. Nemusí vydělávat investováním, k čemuž byly původně bynky stvořeny, Stačí jím pomoci politiků obírat ovčany a když ani to nevyjdě, pak je tady hodnej strejda stát a ten přispěje.
    Homo
  •  
    21.2.2013 10:01

    A jak byste si představoval, že by to bylo v pořádku? Aby banky měly každoroční ztráty? Bankovnictví je byznys jako každý jiný a musí generovat zisk, aby byl pokryl platy svých zaměstnanců, daně, které banka také platí a ještě samozřejmě zisk svým vlastníkům, kteří mají v bance nainvestovaných dost peněz. Banka není charita stejně jako nejsou charita mobilní operátoři, výrobci aut, pekaři nebo doprava. Zajímavé je, že někteří kritizují systém, kdy existuje plně funkční firma, která svobodně podniká za účelem zisku a už zapomínají na časy, kdy se "podnikalo" ne za účelem zisku ale za účelem svého vlastního obohacení ze socialistického majetku. Buďme rádi, že máme tak dobře funkční i bankovní systém, jaký máme. Pokud čerpáme jeho služby, tak to samozřejmě něco stojí a dopředu jsi můžeme vždy spočítat a ovlivnit kolik za ty služby budeme platit.
    abeille
  • Něco chybí
    21.2.2013 9:04

    V článku je opomenut fakt, že zatímco banky mají ze svého podnikání každoroční zisky, tak ti, co svěří peníze bance mají úrok, který nikdy nepokryje ani ztrátu kupní síly. Také pokud se bance něco nepodaří je zachráněna na náklady všech daňových nevolníků. Je to jednostranný pohled na bankovnictví, příspěvek je hezký ale rozhodně není vyvážený. Celý systém pak díky nastavení nižších úrokových sazeb směrem ke kapitálu znamená, že kapitál na rozdíl od obyvatelstva si prostředky v bance půjčuje prakticky zadarmo.
    K
  • Spready
    21.2.2013 8:08

    Na principu nic špatného není, ale poplatky a spready u nás lze považovat za banksterské. Např. úročení běžného účtu 0,01% (ano, vidíte správně), naproti tomu půjčky s RPSN 15%, případně více.
    oh171
    • Re: Spready
      21.2.2013 10:23

      Ano - ideálem každého poctivého sociálně citlivého člověka je, aby každá firma v ekonomice fungovala bez zisku, což v civilizované části světa zajišťují odboráři a eurosocialističtí úředníci se svými sociálními inženýringy.
      mte
      • to mte
        21.2.2013 10:31

        Nikdo nechce, aby někdo podnikal bez zisku, ale zisk by měl být přiměřený, v tom je ten problém. Pokud si někdo moje peníze, které musím posílat přes banku, půjčí a vydělává na nich, mohl by mi platit přiměřený poplatek (úrok) za jejich půjčení a ne mě odírat. Zkuste si uložit na nějaký "dětský" účet 500 Kč a hádejte, jak dlouho tam peníze vydrží :-)
        oh171
        • Re: to mte
          21.2.2013 13:21

          Neexistuje něco jako přiměřený zisk. Nové věci, jako automobil, železnice nebo IPhone vznikly proto, že jejich vynálezci a výrobci toužili po "nepřiměřeném" zisku.
          Hans
  •  
    20.2.2013 19:38

    Kdyz uz mluvite o hruskach, mel by jste vzpomenout take jablka. Multiplikace penez a brzdy centralnich bank je ok, ALE co tisteni penez z cisteho vzduchu , bez jakekoliv hodnoty a nazyvat to sofistikovane QE??? Umele vytvareni nejruznejsich bublin(akciove, nemovitostni atd.) Tohle vse maji na svedomi vase banky. Miliony zbidacenych rodin, starych lidi, co nemaji na leky a deti. Tohle je ciste vykoristovani , zotrocovani lidi a okradani nejsirsi vrstvy lidstva. S urokovymi sazbami skoro na nule je vtahnout do nesplatitelnych dluhu a potom sazby zvysit. Pokud si myslite, ze tohle jsou spiklenecke teorie, vratte se do materske skolky a zacnete s vyukou znovu. A nebo pracujte pro tu vasi banku dal a nedelejte tady trapnou reklamu. S takovych lidi jako vy se mi vari krev. S pozdravem M.V
    Marek
    •  
      20.2.2013 21:04

      Je super, že autor reaguje na příspěvky v minulých diskuzích nicméně.. v textu jsou opomenuty dvě podstatné záležitosti: 1.QE -komerční banka půjčí 100 na hypotéku, tedy 100 v pasivech a 100 v aktivech. Nyni tu hypotéku zastaví u ECB a ta ji vyplatí 80 % hodnoty hypotéky v nových penězích (podstata QE). Kde je uspořeno těchto 80 peněz ? Komu je banka dluží? Komu je dluží ECB ? Co je investice/úspora, když proti hypotéce stojí dům člověka, který ani neví, že jeho hypotéka je zastavena ECB??? Tedy jeho dům (nová hodnota) je zastaven 2x ale on dostal jen 1/2 peněz, jakou hodnotu dal do oběhu/vytvořil příjemce druhé poloviny peněz, které vytiskla ECB???. 2. Pokud přijemce hypotéky přestane platit, banka zabere dům, dlužník zbankrotuje atd... Pokud banka čerpající peníze z QE zkrachuje, zbankrotuje ?? Kolik bank takto zbankrotovalo??? Źádná, protože peníze z hypotéky jsou "reálné" zatímco peníze vzniklé v dalších kolech multiplikace jsou čím dál méně "reálnější". Pokus aplikovat bankrot na nereálné peníze tu byl ve formě Lehman bro.. a už to nikdo nikdy nezopakoval, protože by to byl konec finančního sytému. Obecně se tedy peníze rozdělují na reálné - ty se točí v komerčních bankách a "nereálné" které se tvoří v investčních divizích a točí se mezi finančními institucemi. Chybějící oddělení komerčních a investičních divizí / bank pak umnožňje míchání těchto nereálných peněz s kapitálem který pak komerční banka vykazuje jako pasivum proti hypotéce, např. to může být přecenění nějakého derivátu (reálně ta banka žádný derivát neprodala nikdo ho nekoupil), ale banka má naráz zisk= kapitál, který autor považuje za rovnocený kapitálu v podobě vkladu hotových pěnez jako depozitum. Tedy skutečnost rozhodně neodpovídá článku. BTW jedna střední banka operující na českém trhu vytvořila 1/2 zisku v jednom ze čtvrtletí 2012 pžeceněním = zisk zlepšil Tier a kap. přiměřenost. Reálně banka žádný nový kapitál nezískala. Podobně postupují banky v itálii= vytvoří řetěz sahající mimo Itálii (mimo regulítora) a kapitálje tu. V podstatě jde o stejný podvod jako řetězení DPH a nárokování vratky.
      dorcas
      •  
        20.2.2013 21:18

        Obecně tedy nově platí, že peníze jsou jen informací o ceně, ale nikoli informací o hodnotě. Důkazem je, že hodnota (HDP) celého světa je v řádech milard menší než hodnota reálných a nereálných peněz. Poté se vkrádá otázka na základě čeho někdo peníze má a jiný ne, když ani jeden z nich nic nevytvořil. Reakcí je např. tvrzení, že tato banka je sytémově důležitá ....proto ji dáme poeníze vytvořené z ničeho, z tohoto příspěvku dostane management bonusy - tím nám vznikly reálné peníze v oběhu a vrstva "úspěčných"
        dorcas
Aktuální komentáře
13.12.2017
6:31Fed, sazby a očekávání trhů. Situace se opakuje, říká Fidelity
12.12.2017
22:02Technologickému sektoru se dnes nedařilo
18:18Evropa má skrytého technologického šampiona, vydělává až moc
17:08Praha zpět v zeleném, pomohl ČEZ a KB
17:07Odpoledne patří dolaru a zlepšení tržního sentimentu  
15:50Česká zbrojovka a.s.: Oprava notářského zápisu o průběhu schůze vlastníků dluhopisů konané 21. 11. 2017
15:48ZEW: Pokles důvěry v německou ekonomiku překonal odhady
15:43ČEZ, a.s. - Zápis z valné hromady ČEZ OZ UIF 16.8.2017
15:30Tesla dostala největší objednávku na svůj Semi, Pepsi jich koupí 100
15:26Výbuch rakouského plynového terminálu odřízl Itálii, Slovinsko a Chorvatsko. Ceny komodity prudce rostou
14:32Polovodiče, mikročipy a Micron: stojí ještě za to? (pohled analytika)  
14:13Maloja Investment SICAV a.s.: Výroční zpráva za období 1. 11. 2016 - 31. 8. 2017
13:34Česká exportní banka, a.s.: Informace o vyplacení úrokových výnosů z emisí dluhopisů
13:09Tenoučká prasklina zalomcovala trhy s ropou
12:26Americká studie: Brexit oslabí Velkou Británii i vliv USA v Evropě
11:56Nové byty v Praze meziročně zdražily o 15 procent, tvrdí analýza Deloitte
11:32Přichází přelomový rok pro fúze a akvizice
11:11Evropské indexy mírně rostou, Gemalto +33 %
10:19Koruna kvůli pomalejší inflaci už tolik neláká, dražší ropa má omezený vliv na komoditní měny  
9:28V areálu v Záluží hořelo, Unipetrol omezil provoz

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data