Index nákupních manažerů v průmyslu eurozóny v březnu klesá. Předběžný údaj 46,6 bodu zaostává za únorovými 47,9 bodu i za konsensuálním odhadem 48,2. Očekávané zlepšení se tak nekoná. Dalším překvapením je, že na vině je Německo, jehož průmysl byl doposud tahounem. Na trhy negativně dolehla už německá čísla, která vyšla před půlhodinou, souhrn za celou eurozónu už větší reakci nevyvolal.
Průzkum ukazuje na pokles průmyslu v eurozóně už od července 2011. V prvních dvou letošních měsících došlo k nadějnému zlepšení, i když index zůstával stále pod 50 body. Březnový výsledek ale naznačuje opětovné zvýraznění poklesu sektoru. Nových objednávek dál ubývá, stejně jako zásoby nevyřízených objednávek. Firmy jsou tak pod tlakem snižovat kapacitu a propouštět. Průzkum naznačuje jen mírné zlepšení v tempu propouštění, které stále zůstává na podobné úrovni jako v průběhu minulého roku.
Německý průmysl v březnu vyslal negativní signál. Index nákupních manažerů podle předběžných údajů spadl na 48,9 bodu z únorových 50,3 bodu. Trh byl přitom naladěn na další mírné zlepšení indexu na 50,5 bodu. Na lepší výsledek ukazovalo i výrazné zlepšení očekávání mezi podnikateli vyplývající z průzkumu institutu Ifo. Na březnový PMI ještě neměla velký vliv kyperská krize, neboť většina informací byla sesbírána ještě předtím. Průzkum mezi nákupními manažery ukazuje na mírný pokles nových objednávek při slabší poptávce z jižní Evropy, zatímco poptávka z Asie a Severní Ameriky se zlepšila. Přitom ale firmy plánují nabírat zaměstnance s cílem zvýšit kapacitu v rámci dlouhodobých plánů na expanzi.
Ve francouzském průmyslu je situace citelně horší než v Německu a za březen k žádnému zlepšení nedošlo. Předběžný PMI zůstává na únorových 43,9, zatímco trh čekal přece jen růst na 44,2 bodu.
Data zhoršují vyhlídky pro oživení v eurozóně. Ekonomika v prvním kvartále zřejmě jen zmírnila pokles oproti 4Q 2012, ale k růstu sílu neměla. Zároveň se ukazuje, že Německo přes exportní úspěchy mimo eurozónu nedokáže uniknout negativnímu dopadu útlumu v dalších členských zemí. Tam jde o periferii, ale stále více také o Francii, která je na periferní země navázána a jejíž průmysl stále více trpí nízkou konkurenceschopností.