Ekonom Gary Gensler a jeho kolegové na stránkách VoxEU uvádějí, že od ledna 2025 vedly změny v zahraniční politice prezidenta Trumpa k ochlazení ekonomických vztahů mezi USA a jejich nejbližšími spojenci včetně Kanady, Mexika, většiny Evropy a celého NATO. Na domácí půdě došlo mimo jiné ke zvýšení počtu deportací (včetně zatýkání lidí přímo z ulice bez řádného úředního procesu). Vede tato politika k tomu, aby se Spojené státy dostaly opět na vrchol tak, jak to prosazuje Trump a hnutí MAGA?
Gensler připomíná, že inflace se i nadále pohybuje kolem 3 %, což je výrazně nad 2% cílem centrální banky. Trump však opakovaně kritizoval Fed za to, že úrokové sazby nesnižuje víc a rychleji. Tedy i přes skutečnost, že uvolněnější měnová politika je obvykle spojena s vyšší inflací. Trump také uplatnil své právo odvolat guvernéry Fedu na základě slabých a neprokázaných obvinění. „Jasně uvedl, že příštím předsedou Fedu bude někdo, od koho očekává větší poddajnost. A když se prezidentovi nelíbila data zveřejněná Úřadem statistiky práce, odvolal jeho šéfku, čímž podkopal důvěryhodnost instituce, která poskytuje základní vstupy a data pro provádění správné hospodářské politiky.“
Trump byl podle ekonomů zvolen částečně na základě slibu, že pomůže lidem snížit příjmovou nerovnost. Za jeho druhé vlády se však rozdíly v příjmech a bohatství ještě prohloubily „a jeho politika je pravděpodobně dále prohloubí“. „Cena elektřiny nezbytné pro přežití v zemi s extrémním horkem a chladem na mnoha trzích prudce vzrostla. Ceny domů zůstávají vysoké a bydlení je pro mnoho lidí stále málo dostupné. Prezidentova politika v oblasti obchodu, imigrace, daní a umělé inteligence tyto náklady nesnižuje. K těmto nákladovým tlakům se přidávají i cla.“
Cla jsou přitom „daní, která neúměrně dopadá na Američany s nízkými příjmy. Rodiny, které se již tak potýkají s placením svých účtů, se ocitají pod ještě větším tlakem.“ Téměř veškeré daňové úlevy z nového fiskálního programu vlády pak „jdou lidem, kteří jsou již tak bohatí.“ K tomu ekonomika cítí vysokou míru nejistoty spojenou s politikou nové vlády a zejména s vysokými a neustále se měnícími cly. „Boom akciového trhu sice může přitahovat velkou pozornost prezidenta a médií, ale akcie vlastní pouze zhruba 60 % Američanů. A většina těch s nižšími příjmy je vlastní jen velmi málo, nebo vůbec. Drtivá většina zisků na akciovém trhu tak připadla nejbohatším Američanům.“
K tomu si ekonomové myslí, že „bez ohledu na veškeré diskuse kolem umělé inteligence její současný ekonomický dopad spočívá převážně v investičních výdajích na datová centra a čipy. Tyto výdaje vytvářejí pracovní místa pro některé pracovníky, ale výsledná infrastruktura je vysoce automatizovaná. A pravděpodobně zaměstná pouze 100 lidí na jedno datové centrum. Pro mnoho společností bude krátkodobé využití umělé inteligence znamenat především automatizaci, což znamená méně pracovních míst. Navíc energetická náročnost všech těchto datových center zvyšuje náklady na elektřinu v celé zemi.“
Ekonomové vše uzavírají s tím, že „první Trumpova vláda udělala jen málo pro snížení nerovnosti a větší sdílení příležitostí. Prezident Trump se napodruhé ujal úřadu mnohem lépe připravený a s politikou, kterou byl velmi pevně odhodlán skutečně implementovat. Na ekonomické rovině se však zdá, že většině Američanů přinese spíše další frustraci a zklamání.“
Zdroj: VoxEU