Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Kdy nás pohltí armáda nezaměstnaných mladistvých

Kdy nás pohltí armáda nezaměstnaných mladistvých

7.5.2013 17:43

Statistiky nezaměstnanosti je obzvlášť složité správně pochopit. Oficiálně jste nezaměstnaný, pokud nemáte práci jen po určitou dobu (ta se liší podle země) a aktivně ji hledáte. Pokud jste nezaměstnaný déle nebo ji nehledáte, prostě vypadnete z té statistiky a stanete se neviditelným. A je to právě v tuto dobu, kdy se stanete opravdovým problémem pro společnost.

Soudě podle ekonomické neaktivity, která zahrnuje všechny ty, kteří nejsou ani zaměstnaní, ani nestudují, patří do této kategorie v současné době na světě skoro 300 miliónů 15- až 24letých lidí, tedy skoro čtvrtina mladých na zemi. V angličtině je pro ně dokonce speciální jméno: “Not In Education, Employment or Training”, neboli NEET.

Tato čísla samozřejmě nereflektují regionální kulturní a náboženská specifika. Tak například zahrnují do této skupiny mladé ženy v jižní Asii, kde jsou zřídka součástí formální pracovní síly. Na druhou stranu více než třetina tzv. “zaměstnaných” mladých v bohatých zemích a jedna pětina v těch chudých má jen neformální nebo občasnou práci. To znamená, že takřka polovina všech mladých lidí na světě stojí buď mimo oficiální ekonomiku, nebo přispívá méně produktivně, než by mohla.

Absurdní na tom je, že nezaměstnanost a neaktivita mladých masivně postihuje jak rozvíjející se země s velmi vysokým růstem populace, tak rozvinuté země, které sužuje problém přesně opačný. Co je příčinou vzniku této epidemie nezaměstnanosti? Co ji zastaví?

Mladí lidé vždy vykazovali vyšší nezaměstnanost, ježto jsou považováni za nespolehlivé, nezkušené a často bez požadovaného vzdělání nebo znalostí. Historicky se výše nezaměstnanosti u 15- až 24letých drží dva- až třikrát výše než u starších věkových skupin. Ale od začátku globální krize v roce 2008 se situace ještě o hodně zhoršila. Krize měla totiž disproporcionálně těžký dopad na mladé, kteří byli často vyhozeni z práce jako první. Mohou za to povětšinou praktiky místního trhu práce. Mladí lidé častěji než ostatní pracují v zaměstnání na dobu určitou, nebo na výpomoc, což jim zaměstnavatelé nabízejí, aby se vyhnuli zákonům, které činí vyhazování trvalých zaměstnanců složitým. Takže je nejjednodušší se zbavit právě jich. Kromě toho často nemají nárok na odstupné při skončení pracovního poměru, takže je to i nejlevnější. Polovina mladých zaměstnanců ve Španělsku pracovala před krizí právě v takovýchto zaměstnáních “na výpomoc” a byli to právě ti, kteří první přišli o práci. V Řecku a ve Španělsku je teď patrně nějakých 40 % mladých ekonomicky neaktivních.

V bohatých zemích se štědrými sociálními dávkami to výrazně zatěžuje státní rozpočet a daňové poplatníky. Jeden odhad říká, že v roce 2011 byla v Evropě ekonomická ztráta z mladých lidí, kteří takto vypadli ze systému, celých 153 miliard dolarů, neboli více než 1 % HDP. A neschopnost společnosti nabídnout mladým práci nesnižuje ekonomický růst jen dnes. Ohrožuje jej i zítra.

Vědecké studie ukazují, že lidé, kteří začnou svou kariéru bez práce, mají větší pravděpodobnost mít nižší příjmy a větší pravděpodobnost ztratit v budoucnu práci znovu. Je běžné, že jejich mzda bude až o 20 % nižší po dobu zhruba 20 let. Tento fenomén má i své jméno, říká se mu “trvalé zjizvení”. Trvalé zjizvení se rychle zhoršuje s dobou, po kterou člověk nezaměstnaným zůstává, a je předáváno i z generace na generaci. To může být také jedním z vysvětlení podivného fenoménu, ke kterému dochází v rámci nezaměstnanosti mladých ve Velké Británii. Velká Británie má jeden z nejflexibilnějších trhů práce na světě. Je tam notoricky snadné někoho vyhodit a minimální mzda není nijak vysoká. Přesto má země jednu z nejvyšších měr nezaměstnanosti mladých v severní Evropě (v současnosti 12%, neboli 1 milión NEETů). Když se ohlédnete zpátky na první roky vlády Margaret Thatcher před nějakými třiceti lety, kdy celé bloky britského těžkého průmyslu zkolabovaly a zemi vládla rozsáhlá nezaměstnanost, třeba v tom najdete kořeny současného problému. Studie ukazují, že nezaměstnaní mladí lidé daleko častěji než ti zaměstnaní mají nějakého člena rodiny, který je také bez práce, ať už v generaci jejich rodičů nebo sourozenců.

V Japonsku zůstala nezaměstnanost mladých, která prudce vzrostla při japonské finanční krizi začátkem 90. let, vysoká i přes rychlý pokles práceschopné populace. Velká třída tzv. hikikomori žije se svými rodiči, je na nich zcela závislá, naprosto se stáhla z pracovního trhu, a neopouští ani svůj dům. Přestože japonská ekonomika od té doby již rostla, zaměstnavatelé v nabídce práce upřednostňují nedávné absolventy před těmi, kteří se chytili do pasti dlouhodobé nezaměstnanosti. Tento fenomén se objevuje i v rozvojových zemích. Studie trhu práce v Indonésii celých deset let po finanční krizi roku 1997 zjistila, že mladí lidé, kteří tenkrát ztratili práci, jsou daleko častěji nezaměstnaní i teď nebo mají jen nějaké neformální zaměstnání. Mladým v Argentině a Brazílii, kteří poprvé nastoupili do práce v době recese, se systematicky daří hůře i v dospělosti.

Zkostnatělý trh práce problém jen zhoršuje. Země s vysokými odvody na zaměstnance, vysokou minimální mzdou a přísnými pravidly pro vyhazování jsou obecně špatné pro mladé nezaměstnané. To platí pro Španělsko a pro Francii ale také, možná překvapivě, pro Indii (která má více než 200 státních a federálních zákonů ohledně trhu práce a platů), Jižní Afriku (velmi přísná pravidla pro vyhazování) a severní Afriku a střední Východ (které trpí nafouklým a příliš regulovaným veřejným sektorem, velkými odvody a vysokou minimální mzdou).

Další problém je nesoulad mezi vzděláním a znalostmi mladých a těmi, které jsou požadovány na trhu práce. Globální poradenská firma McKinsey zjistila, že jen 43 % zaměstnavatelů v devíti velkých zemích, ve kterých prováděla výzkum, si myslí, že na trhu mohou najít dostatek kvalifikovaných pracovníků pro první job. V západních zemích je nejběžnějším problémem špatné základní vzdělání. Míra nezaměstnanosti u lidí s nižším než středoškolským vzděláním je zde dvakrát vyšší než u vysokoškoláků. Co v tom případě pomáhá, je úzká vazba mezi vzděláním a prací. Německo má dlouhou tradici velmi kvalitního odborného vzdělání a učebních poměrů a jen mírnou nezaměstnanost mladých. Naproti tomu ve Francii, zemi, kde v některých oblastech míra nezaměstnanosti mladých dosahuje až 40 – 50 %, má jen málo absolventů středních škol nějakou skutečnou zkušenost s prací. Na druhé straně spektra, kolik vysokoškolských absolventů oborů s humanitním zaměřením se domníváme, že budeme schopni zaměstnat? A na obdobnou strunu, severoafrické univerzity tvrdošíjně trvají na přípravě svých absolventů pro zaměstnání v již chronicky přezaměstnaném veřejném sektoru. Míra nezaměstnanosti vysokoškoláků je tak v Maroku pětkrát vyšší než u lidí s pouze základním vzděláním.

Ještě větší problém ovšem je, že průmysl prochází poměrně dramatickým obdobím změny. Nové technologie rozpoutaly vlnu “rušivé inovace”, která nutí firmy „zgruntu“ přehodnotit své výrobní a řídící postupy. Firmy neustále mění design práce, oddělují od sebe běžné a rutinní činnosti (které mohou být automatizovány nebo zajištěny externími dodavateli, pokud možno v levném zahraničí) od kvalifikovaných pracovních činností. Životnost firem klesá. Zákonodárci se těmto změnám nestačí ve své snaze adaptovat pravidla trhu práce přizpůsobovat.

Jak již jsem se zmínila, nezaměstnanost může mít velký osobní dopad na mladé lidi. Kromě škodlivých dopadů na jejich budoucí výdělky a schopnost získat práci existuje evidence, že delší období nezaměstnanosti u mladých lidí často má po celá léta dopad na pocity štěstí, pracovního uspokojení a zdraví.

Nezaměstnanost mladých také má vysoké ekonomické a sociální náklady pro společnost. Menší než řádná vytíženost mladých na pracovním trhu vede k začarovanému kruhu mezigenerační chudoby, vyloučení ze společnosti a často může vést k násilí a mladistvé kriminalitě. Španělsko a Irsko utrpěly v poslední době největší rozevření nůžek příjmové nerovnosti s 18 a 12ti procentním růstem rozdílu mezi bohatými a chudými v těchto zemích. Nedávná vlna nezaměstnanosti mladých přispěla k vlně protestů v mnoha zemích - rozvinutých i rozvíjejících se.

Energie, znalosti a aspirace mladých lidí jsou cennými aktivy a společnost si nemůže dovolit jimi plýtvat, zejména v zemích s tak ubohým růstem populace, jako jsme viděli všude kolem nás v Evropě v posledních desítkách let.

Můžeme jen doufat, že zdravý růst ekonomiky vytvoří dostatek nových pracovních míst, aby snížil nezaměstnanost mladých. Ale v západním světě před sebou máme dlouhé období nízkého růstu, takže na to bych nespoléhala. Kromě toho vlády musí aktivně pracovat na odstranění nesouladu mezi znalostmi a vědomostmi, které studenti získávají a které zaměstnavatelé požadují, zmírnění ochrany trvalých zaměstnanců a naopak posílení ochrany těch dočasných a masívních investic do výzkumu a vývoje, investičních pobídek a vytváření prostředí, které je přátelské pro podnikání.


Reklama
Nově na Patria.cz - obchodní signály na forexu podle technických indikátorů ADX, Williams R% a klouzavých průměrů!
Váš názor
  • Problém je jinde
    8.5.2013 11:45

    alespoň ve ,,vyspělých zemích,, Nejsou to nové technologie, které berou mladým lidem práci. Jsou to především odbory, které se snaží do všeho strkat svůj rudý rypák, stále předkládají nové a nové požadavky a nesmyslné zákony na zaměstnavatele. Socialisté ve vedení státu kradou jak straky a aby udrželi svojí moc tak slibují lidem nemožné. Vytvářejí nesmyslné zákony, tak, že nelze prakticky mladé nezkušené lidi vůbec zaměstnávat. Když je někdo mladý, nezkušený pitomec, tak se musí vše nejdříve naučit. Protože neodvádí práci jako zkušený pracovník s praxí, nemůže si odnášet ze svojí práce stejný výsledek. Jenže zaměstnavatel je svázán minimální mzdou, a ostatními ,,sračkami, (kterých je plný pytel a vyjmenovávat by zabralo celý servr petrie) Výrobci-zaměstnavatelé ve snaze, aby přežili, vymýšlejí nové technologie a vyrábí svoje produkty v zemích s levnější pracovní silou, protože zkrátka za podmínek jaké jim doma udělali jejich vlády, je to již nemožné vyrábět. Mohl bych o tom napsat několik knih. Také již nezaměstnám žádného mladého člověka. Mám pouze negativní zkušeností s tímto státem a s mladými lidmi, že se mi vůbec neoplatí ani o tom přemýšlet někoho mladého po vyučení nebo škole zaměstnat. Mladý elektrikář s výučním listem neumí zapojit zásuvku, je k ničemu. Celý jeho učňák je k ničemu, nic ho tam nenaučili. Je pro mě drahý i za 30 Kč na hodinu. Firma samotná má problémy, abych si udržela existenci a tak nemůže někoho pět let učit a přitom mu poskytovat to co social-mocipáni nařídili. Tak tady máte výsledek - miliony lidí bez práce. Na závěr můhu pouze říct, že já po škole jsem vydělával 1200,- kč měsíčně, na nic jsem neměl nárok a musel jsem se snažit abych si tu práci udržel. Pokud dnes mladý člověk dostane sociální dávky tal pracovat nebude.
    oradapoisson
    • Re: Problém je jinde
      9.5.2013 10:47

      Ceny za výrobky víc než v Německu, ale peníze jako v Bangladéši. Mnoho podnikatelů by nejraději, aby zaměstnanec pracoval ve zkušební době zdarma. Již nyní pracuje mnoho lidi za téměř min. mzdu. Mnoho lidí má 2 až 3 zaměstnání.
      Jezdec.
      • znám to jinak
        9.5.2013 15:41

        ceny za výrobky poloviční jako v Německu, kvalita práce jako v Siera Leone, ale platy jako v Německu
        oradapoisson
        • Re: znám to jinak, ale já taky
          9.5.2013 17:56

          Pro své zákazníky dodávám kvalitu A, ne B nebo C. Když objednávám co mohu ovlivnit , odebírám A . Kdy řemeslníka tak , tak nezaplatím poloviční práci. Nedodané věci , vznikají většinou nedorozuměním dodavatele na kvalitu A. V ČR je mnoho lidí, kteří dělají v kategorie A.
          Jezdec.
          • Dík za souhlas
            10.5.2013 16:37

            udeřils hřebík na hlavičku.Proto nemůžeš pro svojí kvalitu A zaměstnat dělníka kvality D. To je to o čem jsem psal.
            oradapoisson
  • ne ne ne
    7.5.2013 21:46

    Mladí jsou dnes bohužel hloupější než byli jejich předchůdci,línější než jsme byli mi za to víc kouří a pijou,je to slabou rukou rodičů a školy.Vzbudit v nich zápal a energii podnikavou je třeba,at dělají na poli u babičky a pěstujou brambory na prodej,dělají cokoliv od realitních makléřů až po pojištovací agenty ale at na sobě pracují a můžou začít postupně podnikat a neposlouchají své přiblblé učitele,kteří dnes chtějí být jen kamarádi a neumí být přísní,jedou po žačkách a jinak upadají v mravech.Mladým pomůže jen vlastní píle a snaha ,nikoliv psaní životopisů a čekání na zázrak,naše školství je slabé ,nekvalitní a zhlouplé.Tvrdá práce,třeba i dočasně zadarmo ale práce je jedinou cestou z bídy a tvorby lachtanů pokuřujících po hospodách
    prorok
    • Re: ne ne ne
      8.5.2013 12:08

      Dětem se naservírovalo plno práv a svobod. Požadavat po nich,aby se učily je zločin a mít úctu k rodičům nebo učitelům je pouze pro trapné dementy z jejich pohledu. O to tvrdší je potom náraz, když vstoupí do reality všedního života ztratí nad sebou tu ochranou rodičovskou bublinu znamenající vždy plnou lednici, čisté prádlo, postel, bydlení a když dojdou koruny tak vždy maminka šoupe nějaké to kilo, které se nevrací. Pokud pak odejdou za prací, toto bezstarostné prostředí zmizí jakoby mávnutím. Nikdo jim nic zadarma nedá, nic za ně neudělá a když pochybí kačky, není nikdo kdo by jim chybějící peníze nenávratně půjčil. Každý hraje sám za sebe, nikdo nikoho neprosí, nepřesvědčuje, nevysvětluje ani nepoučuje. Sami musejí rozhodnout, sami musejí udělat a každý špatný krok pocítí buď hned nebo později. Jednodušeji řečeno musí řešit přakážky a složité sitauce, ale protože je pravda a láska naučila pouze to, že mají prava a svobody, nenaučili se to ve škole a ani doma, přitom to měli přímo před nosem. Škola a úkoly učí děti řešit problémy, hledat řešení a tak trochu je trénovat i na ty stresové situace, rodina pak to, že existují nějaké domácí práce a povinnosti, něco jako domácí financování a respekt k rodičům. To vše jsme u nás vymazali a brzo naši mladí narazí čumákem hodně tvrdě do země.
      Medium2
      • přesně tak, jak píšete
        8.5.2013 14:37

        takto vychováni s těmi právy a svobodami potom nastoupí do zaměstnání. Ihned již ve dveřích potom vyjmenují co dělat nebudou na co mají právo a kolik chtějí dostat. I to je jeden z důvodů, proč ihned z těch dveří odcházejí odkud přišli bez práce.
        oradapoisson
    • Re: ne ne ne
      8.5.2013 9:10

      V jednom krátkém odstavci jste vystihl v podstatě vše.
      Jesse
    • Re: ne ne ne
      7.5.2013 22:02

      Pravděpodobně jako s Římem. Přijdou jiné národy zvyklé na tvrdost života a vytlačí, vyhubí či pohltí zbytky původních změkčilých a zdegenerovaných národů.
      viga
  • Bezva článek
    7.5.2013 17:47

    Jak jen tohle dopadne?
    NaBurzuNepatřím
    • Re: Bezva článek
      7.5.2013 18:33

      No, jakpak asi... rabování, nepokoje, násilí, špína na ulici, chaoz, nemoci... a můe to skončit stěhováním národů a krveprolitím. To je evoluce. Přijde to, jen ještě nevíme kdy...
      Jesse
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
2:30Čína - CPI, y/y
9:00CZ - CPI, y/y
16:00USA - Index spotř. důvěry Mich. university