Aktualizováno V eurozóně došlo v dubnu ke snížení spotřebitelských cen o 0,1 procenta. Meziroční inflace pak dosáhla 1,2 procenta, čímž potvrzuje předběžné číslo. To bylo značně pod odhadem trhu. Mírný pokles cen v dubnu ovlivnily hlavně energie, které zlevnily meziměsíčně o 1 procento. Vedle toho se snížily ceny služeb o 0,4 procenta. Naopak u průmyslového zboží došlo ke zvýšení cen o 0,5 procenta a potraviny, alkohol a tabák v úhrnu zdražily o 0,2 procenta.
Meziroční inflace rychle klesá. O měsíc dříve, v březnu, činila 1,7 procenta, ještě v prosinci rostly ceny o 2,2 procenta. Krom toho, jádrová inflace je ještě níž - v dubnu 1 procentu po 1,5 procenta v předchozím měsíci. ECB měla před svým květnovým jednáním, kdy snížila sazby, předběžná data o inflaci už k dispozici. Její rozhodování tak rychlá dezinflace už ovlivnila. Výhled nyní ovlivňuje hlavně to, že se ekonomika eurozóny neodráží směrem vzhůru tak, jak se předpokládalo. Zvyšují se tím protiinflační rizika.
Relativně nejvyšší inflaci v eurozóně registrují Estonsko, Nizozemsko nebo Finsko, ovšem pouze v porovnání s dalšími zeměmi. Růst cen o 3,4, 2,8, respektive 2,4 procenta sám o sobě není příliš velký. Na druhé straně deflace panuje v Řecku, kde ceny meziročně klesly o 0,6 procenta, velmi nízký růst cen registrují také další malé země periferie - Portugalsko a Irsko. V Itálii a Španělsku je naopak inflace nadprůměrná, 1,3, respektive 1,5 procenta. Překonává také inflaci v jádru eurozóny - v Německu a Francii rostly v dubnu ceny meziročně o 1,1 a 0,8 procenta.