Chcete mě? Tak by se dala v krátkosti shrnout nejnovější taktika Edwarda Snowdena, bývalého analytika CIA na útěku, který se už druhým týdnem skrývá v tranzitní zóně moskevského letiště Šeremetěvo. Krom žádosti o azyl v Ekvádoru, která ztroskotala, se původce skandálu kolem odposlechů a elektronického šmírování amerických zpravodajských služeb rozhodl podat podobnou prosbu 19 dalším zemím. Doufá, že se najde alespoň jedna, ochotná odolat brutálnímu tlaku americké administrativy, jež se snaží Snowdena dostat za každou cenu. Nejperspektivněji se zatím jeví úniková cesta do Venezuely.
Zprávu o podání 19 azylových žádostí přinesla organizace WikiLeaks, která Snowdenovi s útěkem radí. Dokumenty prý dostal ruský úředník, který je má předat příslušným ambasádám v Moskvě. Mezi oslovenými státy figurují Čína, Brazílie, Rusko, Venezuela, Francie, Německo, Itálie, Norsko, ale i sousední Polsko. Předtím se Snowden snažil získat útočiště i na Islandu.
Rostoucí počet azylových žádostí svědčí o tom, že Snowdenova pozice se den ode dne zhoršuje a že vyhýbání se americkým úřadům, které mu zrušily pas, je stále těžší. Když před deseti dny odlétal z Hongkongu, kde se o trvalé usazení nepokusil, zdálo se, že míří do Ekvádoru – země, která už poskytla azyl zakladateli WikiLeaks Julianu Assangeovi. Ekvádorský prezident Rafael Correa však včera uvedl, že Snowdenova žádost už není zpracovávána. Prý bylo „chybou“, že mu Ekvádor pomohl utéct do Ruska, uvedl Correa v rozhovoru pro list Guardian.
Prvotní zápal ekvádorského lídra zřejmě zchladilo zrušení zvláštní obchodní dohody s USA oznámené Washingtonem v reakci na Snowdenovu žádost a také sobotní telefonát s americkým viceprezidentem Joe Bidenem, v němž bylo Correovi zřejmě naznačeno, že hospodářské angažmá USA v Ekvádoru by mohlo být v případě udělení azylu výrazně zredukováno. Ekonomika latinskoamerického státu používá jako hlavní měnu americký dolar a do Spojených států vyváží 40 % svého exportu. Krom ropy se jedná o ryby, mořské plody, banány a květiny.
Snowden, který v posledních letech pracoval pro soukromou firmu najatou americkou zpravodajskou službou NSA, se pokouší získat azyl i v Rusku. Washington však vyvíjí nemalý tlak i na Moskvu, které hrozí přerušením spolupráce v boji proti terorismu, jehož si Rusko v posledních letech zažilo až dost. Americký ministr zahraničí John Kerry svému protějšku Sergeji Lavrovovi opakovaně připomněl, že Spojené státy v posledních letech vydaly do Ruska sedm stíhaných lidí.
Rusko se k záležitosti postavilo šalamounsky. Prezident Vladimir Putin prohlásil, že Snowden azyl získat může, ovšem pod podmínkou, že zanechá aktivit namířených proti „našim americkým partnerům, ať už to z mých úst zní jakkoli divně.“ Dodal ale, že „Snowden se považuje za bojovníka za lidská práva a nezdá, že by své práce chtěl zanechat. Proto by si měl vybrat nějakou zemi a odcestovat do ní.“ Řečeno s kmotrovskou parafrází, Putin učinil nabídku, která se nedá přijmout.
Vzhledem k všeobecně příznivému postoji ruské veřejnosti vůči Snowdenovi se to zdá být nejrozumnější krok. Některé celebrity napojené na Kreml se v posledních dnech začaly angažovat pro udělení azylu. Státní televize ve čtvrtek tématu věnovala hodinovou debatu v hlavním vysílacím čase, při níž nacionalistický komentátor Alexandr Prochanov Snowdena velebil jako „zbraň protiútoku“. Jiný diskutující třicetiletého Američana, jemuž doma za vyzrazení citlivých informací hrozí desítky let za mřížemi, srovnal se sovětským disidentem Andrejem Sacharovem. Stejné přirovnání včera použil Vladimir Putin.
Předseda zahraničního výboru ruské Státní dumy Alexej Puškov tvrdí, že velká část ruské veřejnosti vnímá Snowdena pozitivně. Jeho snahy prý mají kořeny v „liberální hollywoodské kultuře“ známé z filmů typu Nepřítel státu či Tři dny pro Kondora, v nichž hrdina „překonává nástrahy skrytých, antidemokratických sil.“
Samotný Snowden včera vydal prohlášení kritizující Spojené státy za tlak vyvíjený na ostatní země kvůli jeho žádostem o azyl. „Jde o staré, špatné nástroje politické agrese. Cílem je vystrašit ne mě, ale ty co by mohli přijít po mně. I když nejsem z ničeho usvědčen, jednostranně mi byl zrušen pas, takže se ze mě stal bezdomovec,“ uvádí se v prohlášení.
Kreml z protahujícího se dramatu, který by mu mohl zkomplikovat vztahy s Bílým domem, příliš nadšený není. Vydání Snowdena do Spojených států ale odmítá. „Rusko nikdy nikoho nikam nevydává a vydávat nebude,“ uvedl včera Putin. Mezi Ruskem a Spojenými státy neexistuje smlouva o extradici.
Únikovou cestu by Snowdenovi mohl nabídnout novopečený venezuelský prezident Nicolás Maduro, který do Moskvy přiletěl na summit exportérů zemního plynu. I když se následník Huga Cháveze po svém zvolení pokoušel zlepšit vztahy se Spojenými státy, američtí představitelé se obávají, že domácí tlak by Madura mohl donutit k demonstrativnímu gestu, a budou proto Madurův tryskáč připravený k odletu dnes večer bedlivě sledovat. „Pokud se z toho ve Venezuele stane politické téma, v němž půjde o to, kdo je větší Bolívarec, mohl by být Maduro nucen vzít Snowdena na palubu,“ tvrdí nejmenovaný americký představitel.
(Zdroje: WSJ, FT, International Business Times, Moscow Times)