Kuba se pouští do největší ekonomické transformace za posledních více než 60 let – parlament schválil rozsáhlé reformy, které mají otevřít zemi soukromému kapitálu a umožnit vznik velkých firem. Opatření přicházejí v době hluboké ekonomické krize a jejich úspěch bude záviset na schopnosti vlády zvládnout rizika i odpor vůči změnám.
Kubánský parlament ve čtvrtek večer schválil sérii reforem zaměřených na podporu trhu, které počítají s privatizací státních podniků či zakládáním velkých soukromých firem. Informují o tom tiskové agentury. Komunistická vláda tohoto karibského ostrova pod tlakem amerických sankcí zavádí kroky, které mají pomoci těžce strádající centrálně řízené ekonomice. Pokud se je navzdory skeptickým očekáváním některých ekonomů podaří uvést do praxe, půjde o největší proměnu kubánské ekonomiky od nástupu komunismu v roce 1959.
Vedení kubánských komunistů předložilo na mimořádně svolané schůzi zákonodárného sboru soubor téměř 200 reforem cílených na otevření ekonomiky soukromému kapitálu. Velké státní podniky se podle jednohlasně schváleného návrhu mají proměnit na akciové společnosti, soukromé firmy budou moci proniknout do sektorů, jako je bankovnictví či stavební průmysl, uvedla agentura AFP.
Zatímco dosud stát od reformy z roku 2021 povoloval pouze malé soukromé společnosti s nejvíce 100 zaměstnanci, nyní toto omezení padá. Jeden podnikatel bude nově také moci založit více než jednu firmu. Investovat a podnikat na Kubě budou moci také Kubánci žijící v zahraničí, mezi nimiž jsou v řadě případů oponenti vládnoucího režimu. Budou si také moci kupovat nemovitosti, včetně těch v turisticky atraktivních oblastech. Hlavní příjmy z turistického ruchu, který je zásadní součástí kubánské ekonomiky, měl dosud kubánský konglomerát GAESA, formálně spravovaný armádou, ale fakticky ovládaný příbuznými dlouholetého lídra Raúla Castra.
Desetimilionová Kuba se už řadu let potýká s ekonomickou krizí, v obchodech je nedostatek základního zboží i léků a zemi sužují čím dál častější výpadky elektřiny, což často znamená i zastavení dodávek vody. Tuto krizi letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo, jehož cílem je pád komunistického režimu.
Kubánská vláda už v lednu vyhlásila sérii restriktivních opatření - paliva totiž není dost na dopravu lidí do práce či pro svoz odpadu, ale například ani pro zásobování obchodů. Nemocnice od té doby provádějí pouze akutní operace a výpadky elektřiny trvají každý den řadu hodin, někdy až 20.
"Debatujeme zde o dilematu, jak pokračovat v budování socialismu, které trpí nejdelší blokádou v dějinách ze strany největší světové mocnosti...Neodmítáme socialismus," prohlásil podle agentury Reuters prezident Miguel Díaz-Canel v projevu před hlasováním o reformách v narážce na americké embargo.
Díaz-Canel tento týden svolal poradní skupinu, v níž zasedli rovněž ekonomové dlouhodobě kritičtí vůči vládě, která narychlo připravila sérii reforem. Někteří ekonomové se podle agentury EFE obávali, že změny budou ukvapené, nesourodé a ve špatném sledu a že mohou v hospodářství způsobit další deformace.