Na úvod je nutné říci, že ač se o zmíněném zákoně v souvislosti s rekodifikací nehovoří tolik jako o jejích hlavních „oporách“, jimiž jsou nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích, není rejstříkový zákon o nic méně důležitý. Bez něho by totiž oba hlavní kodexy ve věcech týkajících se právní úpravy právnických osob prakticky nebylo možné vůbec aplikovat.
Navrhovaný zákon neobsahuje pouze úpravu obchodního rejstříku, ale sjednocuje roztříštěnou úpravu dalších zvláštních druhů rejstříků, které jsou vedeny rejstříkovými soudy. Jedná se zejména o rejstřík společenství vlastníků jednotek, nadační rejstřík a rejstřík obecně prospěšných společností. Zákon se však bude vztahovat i na spolky (dosavadní občanská sdružení), které nejsou nyní evidovány rejstříkovými soudy, ale ministerstvem vnitra. Rejstříkové soudy povedou i rejstřík ústavů, což je nový druh právnické osoby upravený novým občanským zákoníkem. Koncepce zákona je taková, že obsahuje jak společnou obecnou úpravu pro všechny veřejné rejstříky, tak i zvláštní pravidla reflektující specifickou povahu daného rejstříku.
Zákon nově obsahuje kromě hmotného práva i procesní část, která je zčásti převzata z občanského soudního řádu (OSŘ) a z části nově doplněna s tím, že se předpokládá návaznost na zvláštní zákon o nesporných a jiných řízení, který vznikne vydělením úpravy zvláštních řízení z OSŘ. I nadále však OSŘ, resp. zákon o zvláštních řízeních soudních, budou podpůrným právním předpisem.
Hlavní dopady rejstříkového zákona uvádíme níže v bodech:
§ Jednou z nejvýraznějších novinek bude možnost provést zápis do obchodního rejstříku prostřednictvím notáře. Zákon tak předpokládá rozvinutí registračního principu, tedy nahrazení soudního přezkumu a rozhodování ve věcech zápisu do veřejných rejstříků. Zápis do veřejného rejstříku provede notář, který podkladový zápis sepsal.
§ Nově budou zápisy skutečností o spolcích provádět rejstříkové soudy (dosud ministerstvo vnitra).
§ Povinnost ministerstva financí uveřejnit zákonem požadované údaje o osobách zapsaných v různých rejstřících způsobem umožňujícím dálkový přístup. Cílem je podpora systému ARES, který sice sám není rejstříkem, obsahuje však souhrnné údaje o osobách zapsaných v různých rejstřících; tím odpadá nutnost prohledávat příslušné rejstříky jednotlivě.
§ Rejstříkový soud umožní získat úředně ověřený elektronický opis.
§ Neplnění určitých povinností ve vztahu k veřejnému rejstříku bude považováno za porušení péče řádného hospodáře.
§ Rejstříkový soud sdělí osobě, která má na tom právní zájem, informaci, zda je proti právnické osobě vedeno trestní stíhání podle zákona o odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.
§ Zákon odstraňuje současné pochyby, zdali návrh na zápis prostřednictvím datové schránky (DS) musí být ještě elektronicky podepsán a staví najisto, že pro podání návrhu na zápis je dostačující prosté podání prostřednictvím DS bez elektronického podpisu.
§ Mezi novými povinně zapisovanými údaji bude například:
1) počet členů statutárního anebo kontrolního orgánu;
2) u fyzických osob bez ohledu na důvod jejich zápisu (tedy u zapsaných podnikatelů, členů orgánů, jejich zástupců, prokuristů, vedoucích odštěpených závodů i zapisovaných společníků) především adresa místa pobytu; bydliště pouze v případě, liší-li se od místa pobytu (dosud se zapisovalo jen bydliště);
3) je-li členem statutárního nebo kontrolního orgánu právnická osoba, i jméno, rodné číslo a místo pobytu, resp. i bydliště, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje;
4) u prokuristy dále i údaj, že se prokura vztahuje na určitou pobočku nebo závod, a informace, zda je oprávněn zcizit nebo zatížit nemovitou věc;
5) údaj o tom, že se obchodní korporace podřídila zákonu o obchodních korporacích jako celku;
6) údaj o pozastavení výkonu funkce člena orgánu nebo prokuristy;
7) zákaz zatížení nebo zcizení podílu v korporaci, byl-li zřízen jako věcné právo;
8) výše komanditní sumy každého komanditisty u komanditní společnosti, byla-li dohodnuta;
9) u s. r. o. dále i druh podílu společníka a popis práv a povinností s ním spojených (alespoň odkazem na společenskou smlouvu uloženou ve sbírce listin) a údaj o tom, zda byl na podíl vydán kmenový list;
10) u akciové společnosti rovněž údaj o případné imobilizaci akcií; vydala-li společnost více druhů akcií, i popis práv a povinností s nimi spojených (alespoň odkazem na stanovy uložené ve sbírce listin).
§ Naopak se nově nebudou do sbírky listin ukládat v případě s. r. o. smlouvy o zastavení nebo převodu obchodního podílu.
§ Rozšíření okruhu případů, kdy soud může provést přímý zápis bez vydání povolení zápisu, mají-li navrhované skutečnosti podklad v přiloženém notářském zápisu, i na případy, kdy zápis má konstitutivní účinky.
§ Sankce až do výše 100 tisíc Kč, pokud osoba zapsaná ve veřejném rejstříku poruší povinnost předložit listiny, které mají být dle právních předpisů založeny do sbírky listin. Pokud zapsaná osoba neplní povinnost opakovaně nebo má toto neplnění závažné důsledky pro třetí osoby, může soud zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací.
§ Sankce až do výše 100 tisíc Kč, pokud osoba zapsaná ve veřejném rejstříku neplní povinnost průběžného uveřejňování povinných skutečností na svých obchodních listinách nebo internetových stránkách (týká se zejména akciových společností).
§ Povinnost zapsané osoby přizpůsobit do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona zapsaný stav stavu požadovanému tímto zákonem; výjimkou jsou spolky, které mají povinnost přizpůsobení do 3 let. V případě porušení povinnosti lze uložit sankce až do 100 tisíc Kč nebo zrušení zapsané osoby.