Ruská státní plynárenská společnost v prvním pololetí navzdory růstu dodávek do Evropské unie a zvyšování tarifů na domácím trhu nedokázala udržet zisk na úrovni loňského konečného výsledku a vykázala na této položce zhruba 30% pokles. Hlavní příčinou slabší výkonnosti byly kurzové ztráty, růst domácích daní a nákladů těžby a také prudký pokles exportu na Ukrajinu.
Čistý zisk plynárenského molocha podle ruských účetních standardů, na jejichž základě je kalkulována dividenda, v prvních šesti měsících roku klesl meziročně o 35 % na 250 mld. RUB. Na úrovni tržeb společnost zaznamenala 5,2% růst na 1,9 bilionu RUB, z čehož na prodej plynu připadlo 1,4 bilionu RUB. Znepokojivou zprávou je vykázaný růst těžebních nákladů o 14 % na 935,8 mld. RUB.
V segmentu exportu plynu mimo státy bývalého Sovětského svazu zaznamenal 7,4% růst tržeb, a to zejména díky navyšování dodaných objemů suroviny (o 9,6 % na 78,9 mld. m3). Společnost za ně vděčila hlavně italským zákazníkům, kteří si v prvním pololetí objednali meziročně dvojnásobné množství suroviny (13,1 mld. m3). Růst (o 7,9 %) zaznamenalo i Německo, nejdůležitější západoevropské odbytiště Gazpromu, do něhož bylo dodáno 18,5 mld. m3. Velká Británie vykázala 51,9% růst na 5,85 mld. m3 plynu. V Česku zato došlo v 1H13 k výraznému 20% poklesu odběru ruského plynu. Méně plynu odebralo i Turecko, další významný zákazník ruského monopolisty.
Na domácím trhu Gazpromu klesl odbyt o 10 % na 152 mld. m3, avšak tržby díky růst cen vzrostly o 3,7 %. V zemích SNS pokračoval trend poklesu odběru ruského plynu. Nejvážněji se projevuje snížená poptávka Ukrajiny, která ve sledovaném období zredukovala nákupy o 39,3 %. Země, která byla nejdůležitějším exportním trhem Gazpromu, v poslední době usiluje o vymanění se ze závislosti na ruském plynu a spoléhá při tom na úspory, domácí ložiska, nová naleziště v černomořském šelfu a také na stavbu terminálů na dovoz zkapalněného plynu (LNG). Dodávky do Moldavska klesly o 32,1 %. Export do Běloruska, které za plyn platí levný ruský tarif, zůstal meziročně beze změny.
Horší výsledky Gazpromu korelují s lepšími čísly jeho evropských zákazníků, kteří si od ruského těžaře v posledních letech vydobyli významné cenové ústupky. Například čistý zisk německé energetiky (20,7 EUR, -3,39%) za 1H13 vzrostl o 19,4 % na necelé 2 mld. EUR, i díky vratkám Gazpromu za platby za předražený plyn z minulých období, které si na ruské straně vysoudila.
Podle výsledků arbitráže musí změnit platnost smluv retroaktivně až do května 2010 a vrátit zákazníkovi část plateb. Tyto vratky pomohly zvýšit provozní zisk o 12 %. Další tvrdou porážkou pro bylo rozhodnutí vídeňského obchodního soudu, který na konci července zamítl jeho odvolání ve sporu s Transgas, českou dcerou německého koncernu. Ta podle soudu nemusí ruskému těžaři platit penále za neodebraný plyn z minulých let ve výši přes 500 mil. EUR.
Zdroje listu Kommersant uvádí, že pokles zisku Gazpromu nesouvisí s vratkami za plyn evropským zákazníkům. Ty prý společnost zaúčtovala do rezerv už v loňském roce, a navíc si na ně vyhradila víc, než kolik nakonec musí zaplatit.
Podle analytika IDF-Kapital Vitalije Krjukova jde pokles zisku Gazpromu na vrub negativního vývoje kurzu dolaru, vyšších nákladů těžby a také vyšší daně z těžby. Ve druhém pololetí prý lze počítat s růstem zisku i tržeb, a to díky očekávanému růstu exportu do Evropy, která se pomalu začíná vymaňovat z recese. Těžaři by mohl pomoci i 15% růst domácího tarifu za plyn, který začal platit od července. Výši dividendy informovaní hráči na trhu odhadují na 6 rublů za akcii, případně více.
(Zdroje: Kommersant, Interfax, RIA Novosti)