Ekonom Noah Smith poukazuje na vysoké investice do infrastruktury podporující umělou inteligenci. V historii proběhly podobné investiční boomy několikrát, například při budování železnic. Ukazuje se však, že mohou vést k budování nadbytečných kapacit, které jsou využity až za delší dobu. Pro investující firmy to pak může mít nepříjemné dopady (viz včerejší Víkendář). Může se nyní stát něco podobného?
Podle Smithe se už dnes řada lidí obává, že „dojde ke krachu v odvětví datových center, a tedy i ve velkých technologických firmách obecně.“ K tomu by došlo v případě, že by tržby v tomto odvětví nerostly dostatečně rychle, aby v příštích několika letech udržely krok s boomem kapitálových výdajů. Taková krize v oblasti datových center by znamenala, že „akcionáři velkých technologických firem by přišli o spoustu peněz, podobně jako akcionáři internetových společností v roce 2000. Také by to přímo zpomalilo ekonomiku, protože velké technologické společnosti by přestaly investovat. Nejděsivější možností ale je, že by to způsobilo finanční krizi.“
Finanční krize podle ekonoma obvykle zahrnují problémy na straně splácení dluhů. Dluhy jsou podle některých studií dokonce „klíčovým ukazatelem toho, zda bublina nakonec poškodí reálnou ekonomiku.“ Třeba během krize roku 2008 držely většinu problematických dluhů banky. Vlna jejich nesplácení tak ohrozila solventnost bankovního systému a způsobila zamrznutí celé ekonomiky. Bankovní systém ale nebyl v reálném nebezpečí během kolapsu internetových společností, protože banky nepůjčovaly do tohoto odvětví velký objem peněz. IT a telekomunikační společnosti si půjčovaly hodně, ale především prostřednictvím dluhopisových trhů, nikoli od bank.
Kde berou velké technologické společnosti peníze nyní? Investor Paul Kedrosky má následující seznam: Interní peněžní toky (platí primárně pro , , , Meta atd.), emise dluhopisů (rostoucí role), úpis akcií, fondy rizikového kapitálu, leasingy a další možné zdroje. The Economist pak poukazuje na to, že investice rostou rychleji než peněžní tok velkých technologických firem. A financování investičního boomu se přesouvá z akciových trhů na ty dluhové…
Smith k tomu píše: „Když se dívám na celou situaci, zdá se mi, že se minimálně začínají naplňovat některé ze základních podmínek finanční krize: Máme tu velký příběh o tom, proč je to tentokrát jinak. Neboli myšlenku, že umělá inteligence všechno změní a že datová centra tak dosáhnou obrovských zisků. Máme tu také velké a rostoucí množství dluhu, které se používá k financování jediného sektoru ekonomiky (tedy datových center). To znamená, že pravděpodobnost souběžného nesplácení úvěrů je vysoká.
K tomu máme málo transparentní část finančního systému, který se na investičním boomu podílí. Do boomu jsou ale vtaženi i systémově významní věřitelé (banky a případně i pojišťovny). K tomu Smith připomíná, že Jamie Dimon jako generální ředitel Chase „nečeká s voláním na poplach a varuje, že úvěry poskytované mimo veřejné trhy by mohly spustit další finanční krizi.“ Dimon to přitom říká v době, kdy jeho vlastní společnost v této oblasti expanduje. K tomu Smith připomíná slova jednoho bývalého ředitele Citibank: „Dokud hraje hudba, musíte vstát a jít tančit.“
Zdroj: Noahpinion