Japonský petrochemický průmysl se s nadkapacitami, které v posledních letech trápí řadu rozvinutých zemí včetně regionu střední Evropy, musí vyrovnat nemilosrdnou cestou zavírání rafinerií a zvyšování efektivity. Třetí největší ekonomika světa v rámci vládou stanoveného cíle snižuje dovoz ropy z Blízkého východu a vytváří potenciál pro napjatou situaci na palivovém trhu.
Dovoz ropy do Japonska, jejího třetího největšího spotřebitele, by v příštím roce mohl klesnout o 320 tisíc barelů denně, což by znamenalo 9% meziroční propad. Nejvíce by státní úsporná kampaň mohla dolehnout na exportéry v Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech, Kuvajtu a Kataru.
Jelikož v posledních letech díky břidlicové revoluci klesá poptávka po zahraniční ropě ve Spojených státech a v Evropě, zmítané dluhovou krizí a průmyslovou stagnací, se spotřeba ropy také delší dobu pohybuje v sestupném trendu, budou muset hlavní těžaři o to urputněji soutěžit o trhy vykazující růst, zejména o Čínu.
V Japonsku klesající spotřebě černého zlata nahrává stárnutí obyvatelstva a zvyšující se efektivita v elektroenergetice, automobilovém průmyslu a dalších odvětvích. Prognózovaný pokles poptávky o víc než 300 tisíc barelů denně se téměř vyrovná 380 tisícům barelů za den, o něž by měla v příštím roce vzrůst čínská spotřeba.
Krom importních objemů klesají i japonské rafinační kapacity. Do března příštího roku by se měly dostat na 4 mil. barelů denně, nejnižší úroveň od roku 1970. Ještě v roce 2010 přitom zpracovatelská kapacita všech rafinerií dosahovala 5 mil. barelů denně. Vláda poté nařídila konsolidaci přebujelého sektoru a přizpůsobení se poptávce. Zbylým rafineriím drastické opatření pomůže, jelikož se zvýší jejich využití, což se pozitivně odrazí v maržích. Menší volná kapacita by ale mohla vést k růstu závislosti na dovozu paliv typu kerosinu a topného oleje v době vysoké sezónní spotřeby.
Ministerstvo průmyslu a obchodu, které konsolidační legislativu vypracovalo, dalo rafinérským koncernům na výběr. Buď měly investovat do modernizace, která by umožnila využít levnější druhy ropy, nebo staré a neefektivní provozy zavřít. Většina zvolila druhou možnost. Do několika měsíců tak budou muset být uzavřeny rafinerie JX Holdings u města Muroran na ostrově Hokkaidó (180 tisíc barelů denně) a starý zpracovatelský závod v Tokudžimě patřící pod Idemitsu Kosan (120 tisíc barelů denně). Obě společnosti doufají, že se jim poté zvýší utilizace zbylých závodů na 90-95 % (rafinerie tuzemského ve 2Q13 pracovaly na 80 % kapacity).
Podle kalkulací agentury Reuters by při stávajícím využití kapacit a zavření dvou zmiňovaných rafinerií dovoz ropy do Japonska klesl o 320 tisíc barelů denně. Jestliže zbývající rafinerie zvýší utilizaci, bude pokles importu činit jen 140 tisíc barelů za den. Většina poklesu bude připadat na blízkovýchodní producenty dodávající ropu s vyšším obsahem síry, na niž jsou nakonfigurovány staré rafinerie. V krátkodobé perspektivě by pokles odběru od Saúdů či Katařanů mohly vykompenzovat nižší dodávky od sankcemi stiženého Íránu.
Výsledek státní kampaně v petrochemickém sektoru bude záležet na řadě faktorů. Spotřeba ropy v zemi v posledních letech roste hlavně kvůli výpadku jaderných elektráren zavřených po katastrofě ve Fukušimě, které ale začínají být opět zapínány. Domácí poptávka by podle odhadů měla v následujících pěti letech klesat 1,8% meziročním tempem, takže by část produkce měla teoreticky jít i na vývoz. Jenže japonské rafinerie nejsou kvůli vyšším mzdovým a provozním nákladům zpravidla schopné konkurovat jihokorejským či singapurským rivalům. Navíc si provozovatelé místo modernizace většinou zvolili cestu uzavírání rafinerií, což nepředstavuje tak velký přínos pro konkurenceschopnost.
(Zdroje: Reuters, Bloomberg, EIA)