Po těžkých ranách uštědřených od Číny, Mexika, Jižní Koreje a dalších exportních velmocí se americký průmysl začíná oklepávat a opět získávat konkurenceschopnost.
Deficit zahraničního obchodu USA v segmentu průmyslových výrobků se podle statistik výzkumného centra Americké asociace průmyslových výrobců MAPI v prvním pololetí zmenšil na 225 mld. USD, oproti loňským 227 mld. USD. Ač se jedná jen o mírné zlepšení, představuje vítanou změnu po letech rychle se prohlubujících schodků, kdy američtí producenti vyklízeli pozice v jednom odvětví za druhém. Statistiky centra MAPI, z nichž byly vyloučeny položky typu pšenice či uhlí, jejich autoři považují za „nadějný signál“ přicházejícího obratu.
Podobný, ne-li optimističtější názor na renesanci amerických výrobců praček, elektroniky či traktorů má přední konzultantská firma Boston Consulting Group (BCG), podle níž lze v dohledné době očekávat dramatický růst amerického exportu, tažený nižšími náklady na energie a stagnujícími mzdami. Podle zprávy, která má být zveřejněna zítra, by návrat továren a výrobních linek do Spojených států spolu s růstem vývozu „mohl do roku 2020 vytvořit 2,5-5 milionů nových pracovních míst v průmyslu a přidružených službách.“ Míra nezaměstnanosti v největší ekonomice světa by tak mohla ze současných 7,4 % klesnout o dvě až tři procenta.
Průmyslové podniky v současnosti přímo zaměstnávají kolem 12 milionů Američanů. Před dvěma desetiletími to bylo zhruba 17 milionů. Administrativa prezidenta Baracka Obamy, který byl loni podruhé zvolen do úřadu, učinila z oživení aktivity v sektoru jednu z hlavních priorit své hospodářské politiky.
Snahy o vytvoření nových pracovních míst v průmyslu vystavují na odiv i velké korporace. Maloobchodní řetězec (73,63 USD, -0,65%) v těchto dnech pořádá konferenci se stovkami dodavatelů na téma „obnovy amerického průmyslu“ a upřednostňování nákupu domácí produkce. (84,86 USD, -0,35%) a (23,86 USD, -0,38%) v uplynulých letech přesunuly část výroby zpět do Spojených států. Některé zahraniční firmy, například japonský výrobce pneumatik Bridgestone, zase rozšířily kapacity amerických provozů, aby tak uspokojily rostoucí poptávku v Severní a Jižní Americe.
I když krizí stižené evropské odbytiště, zpomalující Čína a posilující dolar americkým exportérům komplikují život, řada z nich je schopná za mořem expandovat. Mezi ně patří například (58,4 USD, -0,07%), který navyšuje počet zahraničních dealerů a za 2Q13 vykázal 39% růst tržeb v Latinské Americe. Výrobce legendárních motocyklů po skončení recese v roce 2009 restrukturalizoval provoz a začal najímat lidi na úkolovou mzdu, které může ihned propustit. Zjednodušil kategorizaci pracovních pozic z 62 na 5, takže pracovníci mají širší možnost uplatnění a mohou lépe přecházet z místa na místo v rámci firmy. Liberalizace pracovní legislativy zkrátila pracovní smlouvy ve firmě ze 136 na 58 stran.
Zpráva BCG vyzdvihuje břidlicovou revoluci, díky níž klesly náklady produkce zemního plynu a elektřiny, a tlak na udržení či stagnaci mezd jako hlavní trumfy amerických průmyslových podniků. Tyto faktory ze Spojených států činí „zemi s jedněmi z nejnižších nákladů výroby v rozvinutém světě,“
umožní jim směle konkurovat Německu, Japonsku, Francii, Itálii a Velké Británii a získat větší podíl na globálním trhu.
„Jedná se o zásadní hospodářský zvrat,“ tvrdí jeden z autorů zprávy Harold Sorkin. Trend se podle něj prosazuje rychleji, než se analytici BCG domnívali. „I když dnes pořád slyšíte, že už nic nevyrábíme, prostě to není pravda.“
Statistiky MAPI dokládají, že průmyslová základna Spojených států v posledních 15 letech dostala těžce na frak, zejména od Číny. Zatímco americký podíl na globálním exportu průmyslových výrobků klesl z 19 % v roce 2000 na 11 % v roce 2011, Čína ve stejném období mohutně posílila – ze 7 % na 21 %. Průmysl v EU ztratil jen mírně – z 22 % na 20 %.
Čínský drak v poslední době ztrácí dech, a navíc už dávno není jen chrličem levného zboží na export. Americký vývoz průmyslové produkce do Číny ve 2Q13 vzrostl o 19 % na 20 mld. USD, stále je to však jen pětina toku opačným směrem. Navíc se už Čína nespoléhá jen na levnou pracovní sílu. Růst mezd druhou největší ekonomiku světa nutí k přechodu na produkci s vyšší přidanou hodnotou, například telekomunikační vybavení. Podle odhadů MAPI dnes podíl nejprimitivnější produkce s vysokým podílem faktoru práce (textil, obuv) tvoří jen 15 % čínského průmyslového exportu.
(Zdroje: WSJ, MAPI, Bloomberg)