Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Skoncujme hned s utahováním opasků

Skoncujme hned s utahováním opasků

20.8.2013 18:24

V posledních týdnech získaly na síle zvěsti o rodícím se zotavení v eurozóně, neboť klíčové indexy ukazují na expanzi v zemích evropského jádra – a mnozí lidé se odvolávají na tato data jako na důkaz, že finanční utahování opasků konečně zabírá. Prostředky z peněžního trhu Spojených států se navracejí, byť obezřetně, a znovu financují dluh evropských bank. Dokonce i banka Goldman Sachs dnes sebejistě investuje do evropských akcií. Opravdu však zotavení probíhá?

Cynikové si vzpomenou, že evropské zotavení mělo nastat už ve čtvrtém čtvrtletí roku 2010 a že všechny prognózy Mezinárodního měnového fondu od té doby předpovídaly zotavení „do konce roku“. Místo toho se HDP propadl a očekává se, že španělská a italská ekonomika zaznamenají letos pokles téměř o 2%. Portugalská ekonomika má klesnout o více než 2% a řeckou ekonomiku čeká propad o více než 4%.

Nezaměstnanost v eurozóně navíc prudce vzrostla na průměrnou míru zhruba 12%, přičemž více než padesátiprocentní nezaměstnanost mladých lidí v zemích na okraji eurozóny naznačuje dlouhodobou ztrátu talentu a erozi daňové základny. A navzdory velkému růstu nezaměstnanosti je růst produktivity v eurozóně výrazně záporný.

Ještě důležitější je, že v posledním roce se poměr veřejného dluhu k HDP zvýšil v Itálii o 7 procentních bodů, v Irsku o 11 bodů a v Portugalsku a Španělsku o 15 bodů. Je-li nezbytnou podmínkou zotavení prostřednictvím fiskálních úspor stabilizace a snížení dluhu, pak zjevně došlo na argumenty cyniků.

Na tomto pozadí zavání návrat amerických investorů poskytujících krátkodobé dolarové financování dluhu evropských bank zoufalou honbou za výnosem, která se opírá o slib prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho, že udělá „všechno, co je třeba“, aby zachránil euro. A pokud jde o nákupní hrátky Goldman Sachs, pak se řečeno s guruem dluhopisových trhů Billem Blainem „derou na mysl slova ‚levně koupit, během růstu prodat o fous dráž, sbalit fidlátka a utéct‘“.

Jakékoliv diskuse o zotavení jsou předčasné, dokud se nevykompenzují ztráty způsobené utahováním opasků. Momentálně to vypadá tak, že všechny země, které zavedly program fiskálních úspor, aniž přenesly ztráty na soukromé věřitele, dnes mají vyšší dluh než v době, kdy s tímto programem začaly. Například veřejný dluh Španělska, který na počátku krize dosahoval pouze asi 36% HDP, se podle oficiálních odhadů téměř ztrojnásobil – a skutečné číslo může být mnohem vyšší. Ještě výmluvnější je, že země, které nejvíce seškrtaly výdaje, zažily nejvýraznější růst výnosů z dluhopisů a největší zvýšení dluhu.

Vysvětlení je prosté. Když se určitá země vzdá měnové suverenity, její banky si v podstatě půjčují v zahraniční měně, takže jsou mimořádně zranitelné vůči šokovým změnám likvidity podobným té, která v letech 2010-2011 vyvolala zmatek v evropské bankovní soustavě. Vládě, která nemůže natisknout peníze, aby sanovala banky, ani zvýšit exportní konkurenceschopnost devalvací měny, zbývají pouze dvě možnosti: bankrot nebo deflace (fiskální úspory).

Fiskální utahování opasků se opírá o logiku, podle níž rozpočtové škrty snižují dluhovou zátěž a obnovují důvěru, díky čemuž nakonec zvýší stabilitu a podpoří růst. Když se však země uchýlí k úsporné politice současně se svými hlavními obchodními partnery, dojde k prudkému poklesu celkové poptávky, což vyvolá ve všech ekonomikách kontrakci a potažmo i zvýšení jejich poměrů dluhu k HDP.

Problém fiskálních úspor v eurozóně je zásadnější: politici se snaží řešit krizi suverénního dluhu, ačkoliv skutečným problémem je krize bankovní. V situaci, kdy je evropská bankovní soustava třikrát větší a dvakrát zadluženější než americká a kdy ECB postrádá autoritu skutečného věřitele poslední instance, vedlo náhlé zastavení kapitálových toků do zemí na okraji eurozóny v roce 2009 k vytvoření systému zbaveného likvidity, který byl příliš velký na to, aby se dal sanovat.

Když si držitelé aktiv denominovaných v eurech tuto situaci uvědomili, obrátili se na ECB se žádostí o ujištění (které jim ECB za předchozího prezidenta Jeana-Claudea Tricheta nemohla poskytnout, poněvadž Trichetovo vedení definoval závazek udržovat cenovou stabilitu). Následné snahy investorů promítnout riziko rozpadu eurozóny – nikoliv objem suverénních dluhů – do cen způsobily prudký růst výnosů z dluhopisů.

Vřava na finančním trhu však způsobila u vedoucích představitelů eurozóny paniku a vedla je ke špatné diagnóze nemoci a k předepsání nesprávných léků, výsledkem čehož bylo pouze vyvolání nových příznaků. Draghiho slib vyjádřený v programu „přímých měnových transakcí“ ECB – a také v dlouhodobé operaci refinancování a v programu nouzové pomoci s likviditou – sice získal čas a snížil výnosy, avšak bankovní krize v eurozóně přetrvává.

Vedoucí představitelé eurozóny si musí uvědomit, že výdajové škrty nikterak nepřispějí ke stabilizaci účetních rozvah bank v jádru eurozóny, které jsou neúměrně vystavené suverénnímu dluhu zemí z periferie. Dokud Evropa neodmítne fiskální utahování opasků ve prospěch přístupu orientovaného na růst, budou se všechny známky zotavení ukazovat jako iluzorní. 
 

Mark Blyth je profesorem mezinárodní politické ekonomie na Brownově univerzitě a autorem knihy Austerity: The History of a Dangerous Idea (Utahování opasků: Dějiny jedné nebezpečné myšlenky).

Copyright: Project Syndicate, 2013.


Váš názor
  •  
    21.8.2013 13:52

    No jo, národ je přeštudovaný...
    Henryk
  • Blábol ve službách většiny
    21.8.2013 10:47

    "... více než padesátiprocentní nezaměstnanost mladých lidí v zemích na okraji eurozóny naznačuje dlouhodobou ztrátu talentu a erozi daňové základny ..." To přece vůbec není pravda. Naopak, ti kdo mají talent a chtějí platit daně, pracují vždy. Jeďte se ke Středozemnímu moři podívat. Proč raději neunáme svou chybu, že jsme se orientovali na přílišné vzdělání????? že nijak nepreferujeme podnikavost a ochotu nést riziko? Protože to všechno voliči (80%) nechtějí slyšet.
Aktuální komentáře
13.12.2017
11:47Jak nespravovat a neinvestovat státní peníze
11:16Rekordní měsíc Škody Auto táhly prodeje v Číně a východní Evropě
10:33Yellenová naposledy - dolar se připravuje na vyšší sazby  
9:15Rozbřesk: Čeká se na další růst sazeb Fedu a poslední vystoupení Janet Yellenové
8:58Evropské futures nerozhodné, čeká se na výsledek jednání Fedu  
8:33PKN Orlen chce získat nejméně 90 % v Unipetrolu. Nabízí 380 korun za akcii
6:31Fed, sazby a očekávání trhů. Situace se opakuje, říká Fidelity
12.12.2017
22:02Technologickému sektoru se dnes nedařilo
18:18Evropa má skrytého technologického šampiona, vydělává až moc
17:08Praha zpět v zeleném, pomohl ČEZ a KB
17:07Odpoledne patří dolaru a zlepšení tržního sentimentu  
15:50Česká zbrojovka a.s.: Oprava notářského zápisu o průběhu schůze vlastníků dluhopisů konané 21. 11. 2017
15:48ZEW: Pokles důvěry v německou ekonomiku překonal odhady
15:43ČEZ, a.s. - Zápis z valné hromady ČEZ OZ UIF 16.8.2017
15:30Tesla dostala největší objednávku na svůj Semi, Pepsi jich koupí 100
15:26Výbuch rakouského plynového terminálu odřízl Itálii, Slovinsko a Chorvatsko. Ceny komodity prudce rostou
14:32Polovodiče, mikročipy a Micron: stojí ještě za to? (pohled analytika)  
14:13Maloja Investment SICAV a.s.: Výroční zpráva za období 1. 11. 2016 - 31. 8. 2017
13:34Česká exportní banka, a.s.: Informace o vyplacení úrokových výnosů z emisí dluhopisů
13:09Tenoučká prasklina zalomcovala trhy s ropou

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
8:00DE - Harmonizovaný CPI, y/y
11:00EMU - Průmyslová výroba, y/y
14:30USA - CPI, m/m
20:00USA - Jednání Fedu, základní sazba