Aktualizováno Maďaři, kteří „doplatili“ na kdysi vyhledávané hypoteční úvěry v cizích měnách a nyní kvůli negativnímu vývoji kurzu dluží přes 1,2 bilionu forintů, mají dostat na náklady bank a státu další šanci. Říká to dnes zveřejněná studie maďarské centrální banky (MNB), která se může stát východiskem pro jednání zástupců maďarské vlády s bankami působícími v zemi, včetně (646,4 CZK, -1,31%).
Studie z pera dvou blízkých spolupracovníků bývalého ministra financí vlády Viktora Orbána a současného guvernéra MNB György Matolcsyho by nový program mohl být upravenou verzí existujícího plánu, který umožňuje věřitelům splátky ve zvýhodněném kurzu 180 forintů za švýcarský frank, ačkoliv současný kurz je nad 241 HUF/CHF. Rozdíl oproti tržnímu kurzu dlužníci doplácejí ve forintech a až po pětileté výjimce, během níž úroky z této částky jdou za bankami a státem. Viceguvernér MNB Adam Balog a výkonný ředitel Marton Nagy v dnes publikované studii navrhnuli, že by se tato výjimka mohla prodloužit.
Zatím možnosti konverze cizoměnových hypoték do domácí měny využilo (do konce prvního pololetí) jen 37 procent dlužníků. Premiér a předseda vládní strany Fidesz Viktor Orbán přitom opakovaně uvedl, že usiluje o převedení všech nevýhodných cizoměnových úvěrů Maďarů do domácí měny.
Cestou k přesvědčení zbylých více než 257,5 tisíce klientů bank s devizovými úvěry v hodnotě 1 187 miliardy forintů, aby přistoupili ke konverzi, má být podle autorů studie MNB také možnost odpuštění splátek části jistin, kterou dosavadní podoba programu nenabízela.
Kdo zaplatí až 40 mld. HUF ročně?
Členy vedení maďarské centrální banky navrhované nové schéma pomoci dlužníkům v cizích měnách by vyjít na 30 až 40 miliard forintů ročně. V dokumentu se sice přímo nepíše, kdo a v jakém poměru by měl tyto náklady uhradit, lze však očekávat (nerovnou) dělbu účtu mezi stát a banky, stejně jako tomu bylo v předešlé verzi programu. Další debatu s bankami o podmínkách dalšího programu pomoci pro dlužníky hodlá maďarská vláda uspořádat již zítra. Není však jasné, zda studii MNB vezme za východisko pro tato jednání.
„Chceme dosáhnout toho, aby měsíční splátky dluhů Maďarů v cizí měně výrazně poklesly, staly se předvídatelnějšími,“ uvedl dnes pro agenturu Bloomberg jeden z vysoce postavených úředníků maďarského ministerstva financí. O náklady programu se podle něho budou muset podělit komerční banky a vláda. Centrální banka si od snížení devizového rizika slibuje větší pole působnosti a další prostor pro podporu ekonomiky skrze nižší sazby.
Maďarský bankovní sektor, jehož více než polovina je v rukou zahraničních bankovních skupin, již dříve vyjádřil obavy, že vláda bude chtít prodloužit program nabízející zvýhodněnou konverzi cizoměnových úvěrů i za cenu ztrát pro banky. Bankovní domy v Maďarsku již nesly velkou část nákladů prvního programu ze začátku roku 2012, a navíc musejí v zemi platit nejvyšší bankovní daň v Evropě. Za celý loňský rok tak bankovní sektor v Maďarsku vykázal ztrátu 165 miliard forintů, za první kvartál byla vykázaná ztráta 73 miliard forintů a za druhý kvartál potom 50 miliard forintů.
Maďarský premiér Viktor Orbán se netají tím, že by rád viděl návrat maďarských bank do maďarského vlastnictví. Zkrotíme zahraniční banky a v Maďarsku se nám bude lépe žít, uvedl Orbán v březnu s tím, že zahraniční banky, které vlastní asi čtyři pětiny maďarského bankovního sektoru, by podle něho neměly mít větší než padesátiprocentní podíl na maďarském bankovním trhu.
Akcie rakouské bankovní skupiny , která má svou divizi i v Maďarsku dnes ztrácely více než procento a v Praze se dostaly až na 643 Kč.
(Zdroj: MNB, Bloomberg, MTI, Reuters)