V polovině listopadu z Petrohradu odplula poslední loď s nákladem obohaceného uranu z likvidovaných ruských jaderných zbraní, který americká korporace USEC vykupovala jako palivo pro tamní jaderné elektrárny. Loď AtlanticNavigator naložila posledních deset speciálních kontejnerů s nákladem 60 tun vysoce obohaceného uranu a vyplula do amerického Baltimoru. Uzavřel se tak program „Megatuny na Megawatty“, který se stal nejúspěšnější iniciativou v rámci globálních snah o jaderné odzbrojení. Během 20 let jeho existence se Rusko zbavilo uranu ve 20 tisíc jaderných náloží, který ve Spojených státech posloužil jako materiál pro palivo pro polovinu z celkových zhruba 100 reaktorů. Americké jaderné elektrárny budou nicméně ruský obohacený uran využívat i nadále.
Podle rusko-americké mezivládní dohody z roku 1993 se Rusko v rámci tohoto programu zbavilo 500 tun vysoce obohaceného uranu. Ten se v ruských jaderných provozech zpracovával na uran obohacený na pět procent a byl po moři odvážen do Spojených států. Za 20 let si díky smlouvě státní korporace Rosatom přišla na 17 miliard dolarů.
Ve své době smlouva sehrála významnou roli. Po skončení studené války se do popředí dostaly nové bezpečnostní hrozby, zejména terorismus. Panovaly proto obavy, že citlivý jaderný materiál by se z chátrajících arzenálů hlídaných špatně placenými strážci mohl snadno dostat do rukou islámských fundamentalistů či jiných extremistických skupin. Díky dohodě se svět zbavil množství uranu, které odpovídá zhruba třetině nebezpečného štěpného materiálu existujícího dnes na planetě.
Časy se ale změnily. Rusko je dnes bohatší, má vlastní jaderné projekty a návrhy USA k prodloužení platnosti odmítlo. Po havárii japonské jaderné elektrárny ve Fukušimě je navíc poptávka po uranu nižší a od té doby klesla i jeho cena. „Politická situace je dnes zcela jistě velmi odlišná,“ tvrdí Stephen Pifer, expert na odzbrojení z výzkumného ústavu Brookings Institution. Připomíná, že v době vzniku programu vstupovaly v platnost smlouvy o jaderném odzbrojení START I a II a že Rusko v 90. letech kvůli katastrofálnímu stavu ekonomiky potřebovalo každý dolar. Výhodné byly Megatuny na Megawatty i pro americkou energetiku: téměř každý reaktor ve Spojených státech využil paliva pocházejícího z ruských hlavic. Celkem se podle amerického Národního bezpečnostního úřadu ruský uran na elektroenergetickém mixu USA v posledních 20 letech podílel z 10 %.
Podle Washingtonu má Moskva stále mnohem víc jaderných náloží, než jako atomová mocnost potřebuje. Oněch 500 tun, kterých se Rusko s americkou pomocí zbavilo, je podle odhadu expertů zhruba polovina celkového ruského arzenálu. Přesné údaje o množství štěpného materiálu jaderné mocnosti zásadně nezveřejňují. USA se zavázaly, že znehodnotí 180 tun svého vysoce obohaceného uranu, do ukončení programu jim ještě 40 tun zbývá.
Za ředění obohaceného uranu na bezpečnou úroveň byl zodpovědný podnik Tenex, spadající pod Rosatom, který dostával zaplaceno za služby měřené v tzv. jednotkách separační práce (SWU). Krom platby obdržel i kompenzaci v podobě odpovídajícího množství přírodního, neobohaceného uranu.
Spolupráce mezi Tenexem a americkými odběrateli poslední plavbou korábu Atlantic Navigator neskončila. Už v březnu roku 2011 Tenex s USEC podepsal smlouvu o dalších dodávkách nízko obohaceného uranu. Kontrakt s desetiletou platností má hodnotu 2,8 mld. USD, avšak nepředpokládá, že materiál bude pocházet z jaderných hlavic. První dodávky by měly začít proudit letos a do tří let by měly narůst na úroveň odpovídající polovině množství posílaného v rámci Megatun na megawatty. Při využití opce zabudované do kontraktu by se objem dodávek mohl zdvojnásobit.
(Zdroje: RIA Novosti, WNA, Atominfo.ru, ČTK)