Poslanecká sněmovna včera schvalovala. Prošlo zákonné opatření Senátu, které mění daňové zákony v souvislosti s účinností nového občanského zákoníku od příštího roku. Kvůli změnám v daních tak mohou například zdražit nové byty až o desítky tisíc korun. Prošly také změny u daně z nabytí nemovitostí a zvýšen byl limit pro malou veřejnou zakázku ve stavebnictví či u služeb.
Občanský zákoník – DPH, fondy
Opatření v souvislosti občanského zákoníku obsahuje změnu zákona o dani z přidané hodnoty, podle níž se bude platit 21% DPH také u pozemků pod novými stavbami. Developeři oslovení ČTK už potvrdili, že kvůli tomu nabízené byty a domy zdraží.
Jedním ze sledovaných bodů tohoto opatření bylo také zdaňování investičních fondů. Senátoři při schvalování rozhodli, že na rozdíl od záměru vlády dál zachovají dosavadní právní úpravu. Fondy tedy budou dál podléhat pětiprocentní dani.
Opatření také ruší zákon o dani dědické a darovací a tyto daně zařazuje do zákona o daních z příjmů. Opatření ruší i zaměstnanecký paušál 250 korun měsíčně, který měl původně nahradit zrušení daňového zvýhodnění stravenek. Protože poslanci před několika lety při schvalování daňové reformy stravenky zachovali a vložili do zákona zároveň i paušál, navrhlo ministerstvo financí paušál zrušit.
Změny v daňových zákonech je nutné přijmout zejména kvůli sladění s novou terminologií v novém občanském zákoníku, který má vstoupit v účinnost od 1. ledna příštího roku. Premiér v demisi Jiří Rusnok opakovaně varoval, že pokud by se nepodařilo přizpůsobit zákony nové terminologii, mělo by to negativní hospodářské následky – zejména propad inkasa příjmů státního rozpočtu „možná v řádu až desítek miliard korun“. Opatření schválil Senát v době, kdy byla Sněmovna rozpuštěná. Bez dodatečného souhlasu Sněmovny by neplatilo.
Daň z nabytí nemovitosti
Sněmovna také schválila zákonné opatření, které upravuje daň z nabytí nemovitých věcí. Daň bude i nadále platit prodávající, a nikoli kupující, jak navrhovala ještě bývalá vláda Petra Nečase. Zákon ale dává prodávajícímu možnost dohody s kupujícím na tom, kdo nakonec poplatníkem bude. Podle současné úpravy je kupující v pozici ručitele a daň by musel zaplatit pouze v případě, kdyby ji prodávající nezaplatil. Opatření také už v říjnu schválil Senát a Sněmovna ho musela dodatečně schválit.
Návrh stejného zákona předložila už dříve vláda Petra Nečase. Senátoři ho ale zamítli, protože se jim nelíbilo právě to, že by daň platil výhradně kupující. Úřednická vláda Jiřího Rusnoka pak předložila Senátu zákonné opatření, do něhož tuto výhradu zapracovala. Kupující bude poplatníkem pouze v odůvodněných případech exekucí, vyvlastnění, vydržení nebo nabytí nemovitosti ve veřejné dražbě.
Přijetí opatření je potřebné kvůli novému občanskému zákoníku, který má vstoupit v účinnost od příštího roku. Nový zákon již v souladu s novým občanským zákoníkem používá místo pojmu "nemovitost" výraz "nemovitá věc".
Základem daně bude nabývací hodnota snížená o uznatelné výdaje. Jde o náklady na znalce za jeho posudek určující cenu, pokud je tento posudek zákonem vyžadovanou přílohou daňového přiznání. Nabývací hodnotou bude buď sjednaná cena, nebo srovnávací daňová hodnota, podle toho, která z nich je vyšší. V některých případech to bude cena zjištěná znalcem, sjednaná cena či zvláštní cena, například v případě prodeje nemovité věci v dražbě to bude cena dosažená při prodeji.
Občanští demokraté oznámili, že navrhnou zrušit daň z převodu nemovitostí. Podle poslance ODS a náměstka primátora Mladé Boleslavi Adolfa Beznosky je tato daň typickým příkladem zákona, který komplikuje lidem život. "Předložím návrh, kterým tuto daň zcela zrušíme, protože má v sobě zakódovanou nemravnost, kdy člověk při nákupu nemovitosti platí extra daň z peněz, které už jednou zdanil," uvedl v tiskové zprávě.
Vyšší limit pro malé veřejné zakázky
Sněmovna hladce schválila i senátní zákonné opatření, které od příštího roku zvyšuje hranici pro malou veřejnou zakázku u stavebních prací ze tří na šest milionů korun. Z jednoho na dva miliony korun vzroste taky limit pro zakázky na služby.
Původní vládní norma doznala v Senátu změn. Vláda v demisi chtěla zachovat hranici pro malou zakázku na stavební práce na třech milionech korun. Od ledna by se jinak snížila na milion korun. Senátoři hranici proti současnosti zdvojnásobili; šestimilionový limit platil do loňského dubna.
Kabinet návrh zdůvodňoval růstem administrativy. Bez přijetí zákonného opatření by se prý zvýšil počet zadávacích řízení zhruba o 11.500 ročně a zpomalilo by se čerpání peněz z evropských fondů.
Zákonné opatření taky ruší institut osoby se zvláštní způsobilostí, tedy zaměstnance, který absolvoval zvláštní školení na ministerstvu pro místní rozvoj. Těchto státních úředníků měly být podle vlády tisíce, není ale žádný. Opatření rovněž odkládá vznik oponentů a hodnotitelů u nadlimitních veřejných zakázek. Předpokládaný seznam hodnotitelů neexistuje, což by prakticky znemožnilo zadávání nadlimitních zakázek.
Předloha usnadňuje zadavateli postup při opakovaném výběrovém řízení. K zadávacím podmínkám nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce se nebude muset vyjadřovat autorizovaný architekt, inženýr nebo technik.