Když společnost minulý týden oznamovala štěpení svých akcií v poměru 10 ku 1, mnoho hráčů na trhu tento krok, v jehož rámci se jedna akcie rozkouskuje na deset a poměrně se sníží i jejich hodnota, přijalo s pochopením. Titul od svého IPO v roce 2006 míří střemhlav vzhůru a jen za letošní rok si připsal 60% zisk. Při ceně kolem 780 USD za kus se akcie společnosti dostaly do výšin tak závratných, že už kolem sebe téměř nikoho neměly. Jen šest titulů z indexu S&P 500 se obchoduje nad 500 USD za kus, dvě společnosti se obchodují nad 1000 USD za kus.
Jenže je vcelku osamocená i se svým rozhodnutím vrátit se do teritoria pod 100 USD. Ze všech zástupců v S&P 500 se letos pro štěpení, jinak nazývané „split“, rozhodlo jen 11 (bez MasterCard), což je čtvrtý nejnižší počet v historii. V 90. letech minulého století byla tato korporátní taktika daleko rozšířenější, uplatňovalo ji v průměru 60 firem ročně. Zajímavé také je, že v osmi z 11 letošních případů akcie po štěpení výkonnostně předstihly zbytek trhu.
Základním důvodem pro štěpení akcií zpravidla bývá snaha přivábit drobné investory, kteří si nemohou dovolit nakupovat po tisících dolarech. Nižší ceny také podle zastánců štěpení zjednodušují obchodování a zatraktivňují programy zaměstnaneckých akcií. Čtyři z 11 letošních štěpení management zdůvodňoval snahou zvýšit hodnotu pro akcionáře.
Skeptičtější hlasy poukazují na fakt, že při splitu se reálná hodnota titulu nemění a že „drahé“ akcie jako a Priceline, které v posledních měsících překonaly metu 1000 USD, jsou tak jako tak z velké části vlastněné velkými institucionálními investory – a těm vysoké absolutní hodnoty nijak nevadí. Podle konzultantské firmy Strategas Research Partners podílové, hedgeové či penzijní fondy vlastní 70 % a víc akcií ve 20 z 25 společností s nejvyššími cenami akcií.
Před 15 lety byla situace jiná. Na vrcholu internetové bubliny stačilo split jen ohlásit a titul vystřelil nahoru. V lednu 1999 akcie Xeroxu po vypuštění zprávy o štěpení 2 ku 1 posílily o 10 %. Následující seanci se aukční server vytasil se splitem v poměru 3 ku 1, načež byly jeho akcie katapultovány o 37 % výš. Aktivní drobní spekulanti tehdy platili stovky dolarů za pagerové služby, které upozorňovaly na nadcházející štěpení.
Některé studie ukázaly, že štěpeným akciím se v dlouhém období daří lépe než neštěpeným. Možná je to proto, že investoři ve splitech spatřují doklad dobrého stavu společnosti. Tyto hypotézy ale mají své odpůrce. Spoléhat se při rozhodování pouze na jednu informaci se investorům rozhodně nemusí vyplatit.
Historicky se korporátní Amerika snažila cílovat ceny akcií do pásma, v němž by se drobní investoři – dříve hnací síla trhu – cítili pohodlně. Profesor Roni Michaely z Cornell University přišel na to, že mezi lety 1933 a 2007 se průměrná cena akcií významných společností na americké burze pohybovala mezi 25 a 35 USD. Kdykoli se nějaký titul vydal výrazně výš, vedení rozhodlo o štěpení. Warrena Buffetta, jejíž akcie typu A nikdy štěpeny nebyly a dnes se pohybují kolem 170 tisíc USD za kus, jsou výjimkou potvrzující pravidlo.
Doba se ale změnila. Internetový obchod v bublinovém roce 1999 provedl hned dva splity, ale od té doby žádný, i když se obchoduje poblíž 400 USD za kus. Analytici S&P Dow Jones Indices spočítali, že průměrná cena titulů v S&P 500 letos vyrostla o téměř 30 % na 75,83 USD, což je historické maximum. Na konci roku 2011 mělo jen 33 firem akcie nad stodolarovou metou, v současnosti je jich kolem 80.
Krom převahy institucionálních investorů na trhu se jako vysvětlení nabízí i nákladová stránka. Split může vyjít na několik stovek tisíc dolarů. V časech úspor a škrtání takové gesto vůči investorům zkrátka není v módě. Navíc dosáhnout hranice 500 či 600 USD a zařadit se po bok Googlu a Applu může být považováno za prestižní záležitost.
Ana Avramovic z spatřuje motivaci k vyšponování ceny akcií i ve snaze ochránit je před zvýšenou volatilitou a excesy elektronického obchodování. Vysokorychlostní tradeři, jejichž algoritmy přehazují akcie rychlostí blesku, vydělávají nejvíc na titulech s nižšími cenami. Firmy se proto před těmito predátorskými praktikami jistí snahou nespadnout moc nízko.
(Zdroje: WSJ, Reuters, Bloomberg)