Peníze, inflace a bubliny... Patria vydala nový Třicetník

V centru pozornosti jsou opět centrální banky. Fed začal s operací „tapering“, tedy omezováním objemu nakupovaných cenných papírů. V okamžiku, kdy centrální banky začaly přistupovat k agresivnímu uvolňování měnové politiky, objevovala se varování, že to dříve nebo později skončí hyperinflací nebo spekulativní bublinou na některém trhu. Ostatně podle monetarismu je inflace vždy a všude pouze peněžní jev. Po několika letech inflace v řadě vyspělých zemí koketuje spíše s deflací než hyperinflací. Jak je to možné? Příčiny jsou dvě: pokles peněžních multiplikátorů a rychlosti oběhu peněz.

Bilance Fedu se zvýšila ze zhruba 1 bilionu dolarů na začátku roku 2008 na 4 biliony dolarů v současnosti. Ve skutečnosti se objem peněz v ekonomice nezvýšil na čtyřnásobek, ale jen o necelou polovinu. Banky totiž nemnoží peníze vytvořené centrální bankou poskytováním úvěrů v dříve obvyklém rozsahu. Peníze tak neproudí do ekonomiky prostřednictvím úvěrů, ale buď jsou investovány do státních dluhopisů, nebo se vrací jako vklady zpět do centrální banky. Před krizí se každý dolar vytvořený centrální bankou rozmnožil skrze finanční sektor na devět dolarů, dnes jsou to dolary pouze tři.

Další z centrálních bank tisknoucích peníze ve velkém je Bank of England. Její nákupy cenných papírů zvýšily základní balík peněz, tj. hotovost a rezervy bank (agregát M0) za posledních šest let pětinásobně. Objem peněz v širším slova smyslu (agregát M2) ovšem stoupl pouze o 30 procent. Před šesti lety z jedné libry vytvořené v Bank of England vzniklo v ekonomice ve skutečnosti 22 liber, dnes pouze necelých šest liber.

ECB dodávaných peněz za posledních šest let zvýšil o 43 procent (což je jen zlomek ve srovnání s Fedem a Bank of England), v ekonomice se ovšem objem peněz po rozmnožení finančním sektorem zvýšil pouze o 23 procent.

Druhým důležitým faktorem je změna rychlosti oběhu peněz. Ve srovnání s rokem 2008 je dnes rychlost oběhu peněz o 21 procent nižší v USA, 19 procent v Japonsku a 15 procent ve Velké Británii a eurozóně.

Ačkoli měnová politika zatím nevytvořila hyperinflaci, jsou místa, kde je již optimismu možná přespříliš – například akciový trh v USA. Možná právě tato situace může „tapering“ urychlit.

...celou analýzu si klienti Patria Plus mohou stáhnout ve formátu pdf ZDE.