Před únorovým jednáním bankovní rady ČNB je situace v měnové politice z krátkodobého pohledu velmi jednoduchá: ČNB ponechá základní úrokovou sazbu na 0,05 procenta a bude pokračovat v kurzovém závazku držet kurz nad 27 korunami za euro. Není žádný důvod očekávat, že by nyní od tohoto závazku centrální banka ustoupila, ale ani to, že by ho nějakým způsobem modifikovala.
Od posledního jednání bankovní rady přibylo známek zlepšování ekonomické situace. Oživení v eurozóně nabírá jasnějších obrysů, tempo růstu průmyslové produkce v české ekonomice zrychlilo, stejně jako vývoz, statistiky nových zakázek ukazují na pokračování příznivého trendu v dalších měsících a stejnou indikaci nabízí index nákupních manažerů i indikátory důvěry ČSÚ. Intervence ČNB na devizovém trhu přinesla první ovoce v podobě akcelerace maloobchodních tržeb v závěru loňského roku.
Co se týče inflace, zásah ČNB se prozatím viditelně projevil v cenách vývozu, dovozu a cenách průmyslových výrobců. Dopad do spotřebitelských cen je prozatím relativně omezený, výraznější vliv se nejspíše projeví v nadcházejících měsících.
Z trochu delšího pohledu je mnohem důležitější otázkou okamžik ukončení kurzového závazku, případně cesta ústupu. Na základě aktuálních prognóz inflace a ekonomiky to vypadá, že adekvátním okamžikem ukončení kurzového závazku bude začátek příštího roku. Podle mého modelu by se ve 4. čtvrtletí měly měnové podmínky, tj. základní úroková sazba 0,05 procenta a kurz v blízkosti 27,0 korun za euro, protnout s ekonomickými podmínkami, tj. prognózou inflace a rozdílem mezi skutečným výkonem ekonomiky a jejími kapacitami.
Následně při pokračování akcelerace hospodářského růstu by v prvním či druhém čtvrtletí příštího roku měla ČNB začít zvyšovat úrokové sazby. Očekávaný scénář vývoje měnové politiky se samozřejmě může změnit v závislosti na domácím a zahraničním ekonomickém vývoji.
Celý report si klienti placených služeb mohou stáhnout ve formátu PDF spolu s dalšími analýzami zde.