Události na Ukrajině nabraly v posledních týdnech spád. Po revoluci v ulicích Kyjeva přišlo jen krátké vydechnutí, než napětí v globální politice i na finančních trzích vygradovala ruská invaze na Krymu. Na začátku března není vůbec jasné, jak se situace vyvine. Lze si představit rychlé, smírné řešení a uklidnění situace s minimálními ekonomickými dopady, ale také vyhrocení situace, kdy ve hře nebude pouze Ukrajina, ale především Rusko, což by mohlo mít citelné dopady pro globální ekonomiku.
Ukrajina je v globálním měřítku poměrně malou ekonomikou. Podíl Ukrajiny na globálním HDP činí necelé 0,4 procenta, což je jen o trochu více, než je podíl české ekonomiky. Pro Českou republiku je Ukrajina důležitá z pohledu stability dodávek ruského plynu přes plynovody vedoucí skrze Ukrajinu. Nicméně případné výpadky by bylo možné do značné míry nahradit alternativními cestami. Přímé obchodní vazby České republiky a Ukrajiny jsou poměrně omezené. Na Ukrajinu směřuje pouhé jedno procento z celkového českého exportu. Podíl dovozu z Ukrajiny na celkovém dovozu do ČR je dokonce ještě nižší (0,8 procenta).
Rusko je zcela jiný případ z globálního i českého pohledu. Podíl Ruska na globální ekonomice dosahuje 2,9 procenta a jde o šestou největší ekonomiku. Na českém exportu se ruský trh podílí 4 procenty, na celkovém dovozu do ČR se Rusko podílí 6 procenty, a to zejména kvůli ropě a zemnímu plynu.
Zatím není jasné, jaké sankce vůči Rusku by mohly být uplatněny, nedojde-li ke smírnému řešení situace. Nejspíše by se jednalo o kombinaci následujících možností: omezení ve vybraných oblastech vývozu z Ruska a dovozu do Ruska, zmrazení ruských aktiv v zahraničí, sankce vůči ruským bankám v zahraničí, zastavení poskytování víz ruským státním příslušníkům. Tato opatření by nejspíše nezůstala bez odezvy na druhé straně.
Obchodní a ekonomická „válka“ by přinesla celou řadu negativních konsekvencí. Dopady případných sankcí na ruskou ekonomiku a mezinárodní obchod by sice byly citelné. Výrazný vliv na ekonomický vývoj ve světě by mimo jiné mělo zvýšení cen komodit, zejména ropy a zemního plynu, a rozkolísání finančních trhů. Pokud by například cena ropy (Brent) měla stoupnout ze současných 110 na 150 dolarů za barel, ubralo by to z růstu globální ekonomiky zhruba 1 procentní bod.
...celou analýzu si klienti Patria Plus mohou stáhnout ve formátu pdf ZDE.