Řecké banky budou podle mezinárodních věřitelů potřebovat více nového kapitálu, než kolik odhadla domácí centrální banka. Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF) potřebnou sumu určily na 8-8,5 mld. EUR. Agentuře Reuters to dnes řekly řecké zdroje, které jsou seznámeny s jednáním mezi Aténami a zástupci takzvané trojky řeckých věřitelů. Problém rekapitalizace čtyř velkých řeckých bank - National Bank, Piraeus, Alpha, Eurobank - je jedním z několika sporných témat, které brání uzavřít protahující se jednání trojky s řeckou vládou.
Řecká centrální banka po posledních zátěžových testech bank odhadla částku nutnou k jejich rekapitalizaci na 5,8-6,2 mld. EUR. "S trojkou se v tom neshodujeme, hlavně kvůli tvrdému postoji MMF," řekl zdroj z řeckých bankovních kruhů. Řecká strana se neshodne také na množství kapitálu, který jsou banky schopné získat z kapitálových trhů. Podle hlavního ekonoma Eurobank Gikase Hardouvelise by to mělo dohromady být 6-8 mld. EUR, což by mohlo pokrýt požadovanou sumu rekapitalizace.
Na zdárném ukončení mise trojky, která se táhne už od září, vázne uvolnění další části záchranného úvěru pro zadlužené Řecko. Právě banky byly jednou z klíčových součástí tzv. řeckého „bailoutu“. Dohoda měla být hotova podle nedávných vyjádření do konce tohoto týdne, aby ji příští týden mohli projednat ministři financí eurozóny. Zátěžové testy nejsou součástí požadovaných opatření ze strany ECB, které jsou součástí plánované supervize.
V sázce je uvolnění peněz, jimiž bude moci Řecko vyrovnat v květnu splatné dluhopisy v sumě 9,3 mld. EUR. Obě strany se nebyly dosud schopny dohodnout na rozsahu úspor a reforem, které musí vláda podniknout, aby splnila podmínky pro uvolnění další půjčky.
Věřitelé říkají, že řecká vláda zdržuje reformy, které mají zmírnit ochranu zaměstnanců a zavést do ekonomiky více konkurence, aby neuškodila klientelistickým skupinám a neztratila podporu jejich voličů před květnovými volbami do samospráv a Evropského parlamentu. Atény zase obviňují trojku ze zbytečného protahování rozhovorů, prý proto, že špatně interpretují ekonomické údaje. Podle Atén požadují věřitelé nepopulární opatření tam, kde údajně žádné nejsou zapotřebí.
Druhé zátěžové testy největších bank v zemi měly posoudit, zda rekapitalizace v objemu 28 mld. EUR loni v létě byla dostatečná a banky budou schopné odolat budoucím šokům při dalším růstu objemu špatných úvěrů. Výsledky testů ještě musí potvrdit a schválit trojka.
(Zdroje: yahoo, čtk)