Škoda, že dobrých zpráv je v investičním světě vždycky málo. To si musí říkat jistě každý investor, podobně jako já, který sleduje dění okolo akcií společnosti (NWR). Krátkodobé burzovní statistiky ukázaly, že snad i díky zprávě o tom, že se ministr financí ČR Andrej Babiš dohodl s vedením společnosti na podmínkách provozu dolu Paskov do konce roku 2017 a státní pomoci ve výši 600 milionů korun na sociální program pro horníky, akcie firmy připsaly včera na burze v Praze 2,95 %.
Více než řešit, zda měl nebo neměl stát pomáhat těžařské firmě, je ale zajímavější sledovat vox populi. Hlas lidu totiž většinově pomoc státu těžařské firmě neocenil. Ba právě naopak. Proč prý pomáhat privátní firmě, když navíc není zcela jasné, jak souvisí domluvené podmínky pomoci státu s budoucí cenou uhlí. Takže se problém nevyřešil, jen prý o tři roky posunul. Faktem ale je, že z původní částky, kterou těžařské firmě jako pomoc navrhla tehdejší vláda ve výši 1,1 miliardy Kč s těžbou uhlí v dole Paskov do roku 2016, je nynější dohoda jiná. Uhlí bude těžit do roku 2017 a stát zaplatí sociální programy pro horníky ve výši 600 milionů korun. Otázka ale zůstala. Je to dobře nebo špatně?
Zpráva Českého statistického úřadu říká, že ke konci února 2014 měl Moravskoslezský kraj, kde se nachází těžební lokality , druhou nejvyšší nezaměstnanost v ČR – 10,92 %. Na jedno volné místo připadalo v regionu 25,77 lidí, zatímco v celé ČR to bylo 16,33 lidí. Tedy na severu Moravy je o více než 9 lidí na jedno volné pracovní místo více. Nových míst, která by ale čísla nezaměstnaných snížila, v Moravskoslezském kraji zásadně nepřibývá. Díky investičním pobídkám státu vzniklo v roce 2013 celkem 10 448 nových pracovních míst, v roce 2012 to bylo 5 472 míst a v roce 2011 to bylo 5434 nových pracovních míst.
Na druhou stranu – problém nezaměstnanosti na severní Moravě není nový a rychle se vyřešit ani nedá. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky je ale patrné, že i přes dlouhodobě nepříznivé statistiky počtu lidí bez práce, lidé v Moravskoslezském kraji jsou dlouhodobě nejméně ochotni se na změnách svého statutu podílet. Moravskoslezský kraj totiž podle výzkumů MPSV trpí tím, že má v ČR v ukazateli ochoty stěhovat se za prací či rekvalifikovat se, jednu z nejnižších hodnot v zemi. Ze skladby lidí bez práce v tomto regionu navíc vyplývá, že z celkového počtu lidí bez práce je nejvíce zastoupena kategorie lidí se základním vzděláním a vyučením. Takže není zřejmě nutné nosit dříví do lesa konstatováním, že pokud by musel další velký zaměstnavatel propouštět, čísla statistik by se nezlepšila.
Jako všechno v tuzemsku má i komentovaná událost velké „ale“. Do hry o spokojenost všech zainteresovaných stran totiž u problematiky budoucnosti dolu Paskov vstupuje ještě jeden dost vratký parametr. A toho si všímá většina diskutérů na veřejných fórech. Totiž cena uhlí. Domluvená spolupráce mezi státem a firmou udává, že pokud cena uhlí stoupne, útlumový program nebude nutný. Není ale zatím příliš jasné, jak se bude postupovat v okamžiku, kdy cena uhlí zamíří dolů. A to se má vyřešit, co nevidět. Nezbývá než věřit.
“Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.”