Ruský prezident Vladimír Putin minulý týden v plamenném projevu před zahraničními diplomaty obvinil Spojené státy z oživování taktiky z dob studené války a prohlásil, že použije všechny dostupné prostředky, aby ochránil Rusy žijící v zahraničí. Nicméně poté, co se ukrajinská armáda v posledních několika dnech rychle přiblížila k pozicím proruských separatistů a vytlačila rebely z jejich bašty ve Slavjansku, se Putin podivuhodně odmlčel. Napsal to britský list Financial Times.
Umírněné hlasy sice hovoří o ruském ústupu od otevřené konfrontace s Kyjevem a jeho západními spojenci o osud Ukrajiny, převládá však názor, že se jedná o něco víc než o pouhý taktický krok.
"Nadešel čas změnit taktiku, strategie ovšem zůstává stejná," říká Dmitrij Trenin, ředitel think tanku Carnegie Moscow Centre.
Po vystupňování krize v loňském roce se strategie točí kolem tří odlišných cílů, uvádí Trenin. Prvním je udržet Ukrajinu mimo struktury NATO, druhým je ochrana ruského jazyka na území Ukrajiny, třetím pak udržení ekonomických styků s důležitými ukrajinskými firmami.
Ještě před několika měsíci mohlo být těchto cílů dosaženo rozdmýcháváním separatistických povstání na východě Ukrajiny. Zachování daného postupu by ale v tuto chvíli přineslo těžké politické ztráty.
Trenin tvrdí, že i bez použití vojenské síly může Rusko získat "nové nástroje vlivu". Ukrajinská centrální banka totiž v tomto roce předpovídá hospodářský pokles o 4,6 procenta a země se přibližuje ekonomické katastrofě.
Je těžké nebrat v úvahu komplikace, které musel v souvislosti s krizí na Ukrajině Putin v poslední době přestát, včetně voleb z minulého měsíce, v nichž se značnou podporou veřejnosti zvítězil prozápadní ukrajinský prezident Petro Porošenko.
Další z nich je směřování proruského hnutí na východě Ukrajiny, které si v posledních dnech vyžádalo desítky obětí na straně povstalců.
Putinův postup na východě Ukrajiny se již od počátku odlišuje od postupu, který uplatnil na Krymu. Zatímco anexe Krymu byla blesková, ve východoukrajinských regionech, jako je Doněcká a Luhanská oblast, Rusko naopak využívalo svou vojenskou sílu spíše jako hrozbu a svědomitě dělalo vše pro to, aby zakrylo svou účast v konfliktu.
Putin nyní musí zvládnout nejen sankce uvalené na Moskvu, ale i dění uvnitř Ruska. Pokud jde o sankce, Brusel pravděpodobně rozšíří seznam osob, kterých by se týkalo zmrazení účtů a zákaz vycestování. EU také zvažuje odstřihnutí Ruska od programů zahraniční pomoci ve výši 450 milionů eur, určených především na rozvoj.
Doma Putin čelí výzvám některých představitelů krajní pravice, kteří chtějí, aby ukrajinským separatistům výrazněji pomohl. Zároveň si ale dvě třetiny Rusů nepřejí, aby Moskva na Ukrajině vojensky intervenovala. Vyplývá to z průzkumu agentury VCIOM. Podle něj by Putin mohl ztratit podporu veřejnosti, pokud by se v konfliktu větší měrou angažoval.
Fjodor Lukjanov, uznávaný expert na mezinárodní politiku, uvedl, že prezident může čelit vzrůstajícímu rozčarování ruských nacionalistů, kteří mohou namítat, že dostatečně nepodporuje své bratry na druhé straně hranice.
To, že se Putin v tuto chvíli stáhl, neznamená, že se stáhl nadobro. Ruský prezident je brilantní taktik. Uprostřed politické krize se odmlčí, aby vzápětí přednesl své velkolepé prohlášení, tvrdí Lukjanov. Jde o strategii, kterou využil i v případě jiných událostí, jakými byla havárie ruské jaderné ponorky Kursk v roce 2000 i současná ukrajinská krize.
Zdroje: FT, čtk