Dvě největší zahraniční banky v Rusku hodlají zcela osamostatnit financování svých operací od peněz poskytovaných mateřskou ústřednou. Vstupují proto na dluhopisový trh vydáváním papírů denominovaných v rublu. Cílem je omezit expozici celé skupiny na zdejší nestabilní trh.
Rakouská a francouzská v minulých týdnech vydaly “rublové” dluhopisy v přepočtu za stovky milionů eur. Rozhodnutí přišlo uprostřed narůstajících obav o dopad západem uvalených sankcí proti Rusku, které jsou důsledkem jeho faktické anexe části ukrajinského území. Záměrem bank je pak zajistit v rámci ruských operací samofinancování a minimalizovat tak rizika, a s nimi spojené případné ztráty, na minimum.
dle zdrojů Financial Times v posledních dvou týdnech vydala dluhopisy denominované v ruské měně v souhrnné hodnotě zhruba 10 mld. rublů, které nyní může použít na splacení půjčky určené pro zdejší odnož svého podnikání. Pro rakouskou banku představuje Rusko klíčový trh, neboť z něj generuje větší objem zisků, než z kterékoliv jiné geografické oblasti.
Ještě větší objem vydaných dluhopisů hlásí . Ta podle zdrojů Financial Times emitovala za poslední dva týdny na 30 mld. v rublu denominovaných bondů, kterými hodlá splatit část z úvěrové linky v hodnotě 1,9 mld. EUR poskytnuté matěřskou skupinou. Co víc, banka plánuje objem vydaných dluhopisů navýšit a postupně snížit hodnotu kreditní linky od mateřské skupiny až na nulu. To by její expozici na ruský trh snížilo ze současných 5 mld. EUR na 3,3 mld. EUR, které představují zainvestovaný kapitál.
Pro obě banky jsou však náklady spojené s dluhopisy v ruské měně výrazně vyšší. Například tak platí výnos 10 - 11 % oproti tradičnímu kupónu pohybujícímu se mezi 4 - 5 %. Důvodem je pak pravděpodobně likvidní přirážka a vyšší měnové riziko. Rubl sice v posledních týdnech oproti euru stabilizoval svoji hodnotu, avšak od začátku roku prudce oslabil a stále existují rizika, že uvalené sankce spustí další vlnu výprodejů měny.
Obavy zahraničních bank spjaté s možným vlivem plánovaných sankcí pak v určité míře rozptyluje skutečnost, že se jedním z cílů západních restrikcí staly také některé z klíčových finančních domů v Rusku (VTB, Sberbank). Díky tomu západní banky pravděpodobně budou přitahovat daleko větší zájem zahraničních společností operujících v Rusku, kteří u nich budou ukládat svá depozita. Případné problémy spojené se sankcemi či další odpisy hodnoty aktiv tak alespoň částečně mohou být tlumeny.
Zdroj: FT