Posledních šest týdnů nám jasně připomnělo, že ani býčí trh se nevyhne poklesům cen akcií a jejich vyšší volatilitě. Stejně tak ukazuje, že pokud se valuace dostanou více než jednu směrodatnou odchylku od standardu, trh se stane velmi zranitelný na jakékoliv špatné zprávy. Dochází totiž k tomu, že všechny dobré zprávy jsou už v cenách odraženy. Tím nejvýznamnějším je ale fakt, že jsme se dostali tak daleko bez skutečně velké korekce, která je během tržního cyklu běžná.
Korekce jsou součástí vývoje na trhu. Nejdůležitější je pochopit, že pro růst hodnoty našeho majetku není rozhodující načasování našich investic, ale skutečnost, že je držíme dostatečně dlouhou dobu. To neznamená, že nemůžeme zvyšovat zásobu hotovosti a snižovat rizika, kterým se vystavujeme. Nesmíme se ale stáhnout úplně, protože je pravděpodobné, že vývoj posledních týdnů je jen krátkodobým zaváháním během dlouhodobého růstového trendu. Proběhla patnáctá korekce během téměř šestiletého cyklu, který přinesl skoro trojnásobné zvýšení hodnoty indexu DJIA . Strach je mnohem silnější emocí než hamižnost, takže máme tendenci zapomenout na růstové období, kterým trh prochází i přes ukončení QE, stagnaci a deflaci v eurozóně, strukturální zpomalení v Číně a hrozbu ISIS.
Uplynulá korekce snížila valuace z extrémních hodnot, PE index S&P 500 se nyní pohybuje blízko průměrné hodnoty 15. Sentiment už není přehnaně optimistický, rizikové spready na trhu korporátních dluhopisů se opět zmenšují a zdá se, že ode dna se odlepily i akcie malých společností. Fundamentální medvědí trh se neobjeví jen tak z ničeho. Přináší ho utažené podmínky na peněžním trhu, recese či obojí. Trhy nyní čekají, že ke zvýšení sazeb dojde až v roce 2016. To je dobrá zpráva. Protože agresivní zvyšování sazeb a ne ukončení QE je tím, co by vytvořilo základ pro konec býčího trhu.
Pravděpodobnost recese je podle našich modelů blízko nuly, pravděpodobný je naopak nárůst tempa růstu americké ekonomiky. Během asijské krize, kdy se třetina globální ekonomiky dostala do deprese, se ze Spojených států stalo centrum globální prosperity a stability. Jejich ekonomika závisí z 90 % na domácí poptávce a na to, aby ji něco vykolejilo, by bylo třeba skutečně velkého šoku. Pokles cen ropy může trápit Dakotu a Albertu, ale řidiči se smějí, protože přinesl asi 50 miliard dolarů úspor v jejich výdajích. Posilující dolar nevidím jako riziko, spíš jde o důkaz toho, že globální trhy jasně rozlišují mezi těmi, kteří jsou schopni dosáhnout růstu a těmi, kteří toho schopni nejsou. Za sebou máme korekci a ne posun, který by volal po velké změně struktury investičních portfolií.
Zdroj: FT