Americká centrální banka dnes zveřejnila závěry ze svého dvoudenního zasedání. Ačkoliv Fed dle očekávání nezahýbal s úrokovými sazbami, zásadní změny doznala doprovodná rétorika. Fed totiž dřívější slovní závazek, že udrží sazby na nízkých úrovních po „značnou dobu“ nahradil frází, že v "načasování zvýšení sazeb bude trpělivý". Zdůraznil však také možnost, že v případě změny v klíčových ekonomických veličinách dojde k úpravě sazeb dříve, či později.
Na první pohled by se mohlo zdát, že výměna frází v rétorickém slovníku nehraje přespříliš významnou roli. V případě centrální bankovnictví je však opak pravdou. Právě doprovodné „fráze“ částečně utvářejí budoucí očekávání ohledně vývoje sazeb. V dnešním případě Fed úpravou fráze vyslal ekonomickým subjektům signál, že se utahování měnové politiky opět o kousek přiblížilo. Současný hospodářský vývoj tak měnová autorita země vnímá stále pozitivněji, když svůj postoj může opřít o nadále se zlepšující data z trhu práce. Právě z něj v listopadu dorazila další sada příznivých čísel, když bylo vytvořeno 321 tis. nových pracovních míst, což představuje nejvyšší měsíční přírůstek za čtyři roky. Zároveň se ze 1,9 % na 1,8 % podařilo snížit míru dlouhodobé nezaměstnanosti, čímž ubyl počet obyvatel v nejohroženější skupině ztrácející pracovní návyky. Samotný Fed tak v dnešní zprávě zdůraznil, že „nevyužití kapacit na trhu práce mizí“, namísto původního „postupně mizí“. Příznivou indikaci vyslal také svižný růst y/y růst hodinové mzdy o 2,1 %.
V rámci duálního mandátu míří pozornost Fedu také směrem k vývoji inflace. Dnešní data ukázala, že spotřebitelská inflace měřená indexem CPI zpomalila svou meziroční růstovou dynamiku z předchozích 1,7 % na 1,3 % (očekávání 1,4 %). Zpomalení je důsledkem pozitivního nákladového šoku, který srazil ceny energií. S obdobným scénářem však samotný Fed počítal a nadále počítá. Přelévání efektu nižších cen energií do dalšího zboží pak vedlo ke snížení meziročního tempa růstu jádrové inflace (očištěná o energie a potraviny), která v listopadu zpomalila o desetinu na 1,7 %. Nicméně americké centrální banka již několikrát deklarovala, že očekává akceleraci v růstu cen (na úroveň inflačního cíle) až počínaje chvílí, kdy hospodářství posune svou míru nezaměstnanosti pod přirozenou úroveň. V takové situaci se totiž ekonomika dostane nad úroveň svého potenciálního produktu, což by mělo dopomoci růstu mezd a také cen.
Navíc by se pozitivní nákladový šok měl postupně promítnout do ostatních sfér hospodářství s tím, jak se sníží cena vstupů a vzroste disponibilní důchod domácností. V důsledku tak dojde k růstu spotřebitelských výdajů, které Fed při hodnocení vývoje inflace bedlivě sleduje. I proto měnová autorita nadále očekává odeznívání efektu nízkých cen energií a postupný růst tempa inflace směrem k dvouprocentnímu inflačnímu cíli. Protiinflačně pak částečně může působit import nižší míry inflace, ke kterému při slabších cenách ropy a případné apreciaci dolaru může docházet.
Celkově tak lze dnešní prohlášení považovat za mírně jestřábí signál. Fed přeformuloval svou rétoriku a signalizuje, že současný vývoj přibližuje start normalizace měnové politiky. Zároveň si však nechal rozvázané ruce především pro případ, že by musel proces zvyšování sazeb oddálit. Dolar okamžitě po zprávách proti euru oslabil, nyní však sbírá síly a navyšuje dnešní zisky. Americké akciové trhy pak přijímají zprávu taktéž pozitivně.