Na nastalou kritickou situaci naštěstí se souhlasem tripartity reaguje vláda návrhem nového zákona, který odjímá rejstříkovým soudům působnost ve věcech registrace odborových organizací a organizací zaměstnavatelů a svěřuje je pod ochranná křídla Ministerstva práce a sociálních věcí. Jakkoli podle Listiny základních práv a svobod vznikají odborové organizace nezávisle na státu, jsou nezávislé soudy evidentně větším rizikem než ministerstvo. To totiž povede o odborových organizacích zvláštní evidenci “jednoduchým postupem”. S méně poplatky a především bez administrativních překážek.
Rejstřík zůstává veřejný, rozsah evidovaných údajů se však podstatně zužuje tak, aby neobsahoval “zbytečné položky”. Odborové organizace tak například nebudou muset v rejstříku uvádět členy svého statutárního orgánu, resp. toho, kdo za odborovou organizaci jedná. „S ohledem na citlivost takového údaje je nutné zabezpečit nezveřejnění takové informace”, argumentuje se v důvodové zprávě nového zákona. Zástupci odborů budou tedy jednat v utajení.
Snad asi každý, kdo absolvoval několik zápasů s rejstříkovými soudy, musí mít jako já pro odboráře pochopení. Stejný šok jsem prožil v počátcích své advokátní kariéry a hrůzy z rejstříkových soudů jsem se dosud plně nezbavil. Proto řešení, s nímž reaguje na stížnosti odborů vláda, fandím.
Věřím ale, že tento postup předznamená další vývoj. Předpokládám, že se ozvou zaměstnavatelé s požadavkem, aby byli z pařátů rejstříkových soudů osvobozeni také drobní podnikatelé - fyzické osoby, veřejné obchodní společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, což je v souladu s evropskou politikou podpory malých a středních podniků. A lze jít dále: Kdo by mohl chtít po neziskových právnických osobách, aby trpěly zvůlí rejstříkových soudů? Předpokládám tedy, že i jim by vláda mohla vyjít vstříc dalším zákonem. Všechny tyto dezertéry by mohl “jednoduchým postupem” evidovat například Úřad vlády. Všem by se nám ulevilo.