Investoři by nyní měli snížit váhu finančních aktiv ve svých portfoliích, větší část by mělo zabírat zlato a také hotovost. Pro Bloomberg to uvedl Jeffrey Gundlach z investiční společnosti DoubleLine Capital (viz předchozí články). K tomu dodal, že nejtěžší je pro investora změnit jeho přístup poté, co se mu vedlo dobře.
Gundlach hovořil o tom, že pokud někdo se svou investiční strategií a svým přístupem slaví úspěch, je pro něj těžké je měnit ve chvíli, kdy to vyžaduje aktuální vývoj. Ukazuje se to podle něj i na tom, že investiční manažeři poukazují svým klientům na akcie, které v portfoliu nejvíce rostou. Když je ale prodají, nemají již tuto prezentační položku. A celkově platí, že „upínání se k úspěchům minulosti je velkým nebezpečím“.
Gundlach v uvedené souvislosti hovořil i o tom, že po celá desetiletí držel jen americký dolar a neměl ve svých portfoliích žádné zahraniční měny. Asi před osmnácti měsíci ale dospěl k názoru, že „toto paradigma již nefunguje“ a je třeba podle toho změnit i investiční portfolio. To znamená držet zahraniční měny.
Debata se pak stočila k vládnímu hospodaření, rostoucím dluhům a vývoji výnosů vládních dluhopisů. Gundlach připomněl, že Japonsko a jeho centrální banky po dlouhou dobu ovlivňovaly sazby po celé délce výnosové křivky. Tedy nejen sazby krátkodobé, ale i ty dlouhodobé. Podle experta je to scénář, který může nastat i v USA. Zhruba odhaduje, že by se o něm začalo intenzivně uvažovat, pokud by výnosy dlouhodobých vládních dluhopisů dosáhly hranice 6 %.
Gundlach v této souvislosti vyprávěl o svém setkání s jedním ze správců velkého japonského investičního fondu. „Zeptal jsem se ho, zda skutečně vlastní obligace s negativními výnosy. Zasmál se a řekl, že samozřejmě ne. Ve skutečnosti je vlastní jen Bank of Japan a fondy, kterým to nařizuje.“ Současný americký ministr financí přitom podle Gundlacha uvedl, že „manipulace výnosové křivky“ je možností.
Investoři tak mají před sebou „zajímavé dilema“. „Jestliže budou ve hře tržní síly, chcete se dlouhodobým dluhopisů vyhnout… Pokud se ale výnosy dostanou na úroveň, která bude těžko snesitelná, stane se něco dramatického.“ Tím může být nákup dluhopisů centrální bankou, a v takovém případě by nerozhodovaly tržní síly, ale síly netržní a dluhopisy by začaly být atraktivní.
Gundlach hovořil i o tom, že se objevují korporátní dluhopisy, který nabízejí nižší výnosy než dluhopisy vládní. Něco podobného nastalo na konci osmdesátých let s obligacemi . V tuto společnost totiž měli podle experta dluhopisoví investoři větší důvěru než ve vládní obligace. K něčemu podobnému dochází i nyní, opět kvůli tomu, že některé společnosti mají v očích investorů větší schopnost splácet dluhy než vláda.
Gundlach připomněl, že zaznívají i hlasy, podle kterých by mohlo dojít k „restrukturalizaci dluhopisů držených zahraničními subjekty“. Podle něj nedává smysl zaměřovat se na zahraniční subjekty. Pokud by k tomu došlo plošně, úrokové výdaje vlády by mohly výrazně klesnout. „Ale samozřejmě by to vyvolalo turbulence na trzích.“
Zdroj: Bloomberg