Jestliže zítra ECB ohlásí spuštění programu QE, bude to positivní zpráva pro řeckou ekonomiku, avšak nevyřeší problém s nedostatkem likvidity, uvedl včera řecký ministr financí Gikas Hardouvelis.
Kvantitativní uvolňování samo o sobě neřeší likvidní potíže řeckého hospodářství, prohlásil Hardouvelis. V ministrových očích je potom QE jedním z nástrojů, které mohou pomoci nastartovat ekonomiku a podpořit poptávku po zboží a službách.
Trhy všeobecně počítají s tím, že ECB zítra oznámí start nákupů státních dluhopisů a to v objemu až 550 mld. EUR. Cílem QE je vytáhnout inflaci a inflační očekávání v EMU blíže 2% cíli. Dosavadní programy ECB, nákupy ABS, či TLTRO repo půjčky, nejsou svými objemy natolik velké, aby dokázaly zvýšit bilanci ECB o požadovaný jeden bilion euro. V rámci již proběhnuvších dvou tranší TLTRO si komerční banky vypůjčily „pouze“ 212 mld. EUR.
Pokud ECB zítra skutečně zahájí odkup státních dluhopisů, tak dle kapitálového klíče, by z celkové částky 550 mld. EUR na Řecko připadal téměř 16ti miliardový podíl. Řecké banky jsou navíc již delší dobu životně závislé na likviditě ECB.
Dva řecké bankovní domy požádaly minulý čtvrtek 15. ledna řeckou centrální banku o dodání likvidity v rámci tzv. programu ELA (Emergency Liquidity Assistance). Jména finančních institucí nebyla zveřejněna, přičemž celý bankovní sektor se po vyhlášení předčasných voleb dostal pod tlak investorů kvůli možnému Grexitu (opuštění EMU).
Řecké banky jsou mimořádně závislé na likviditě z ECB. Prostředky od evropské měnové autority získávají proti kolaterálu řeckých (junk) bondů a krytých dluhopisů. Do listopadu 2014 si banky z ECB „vytáhly“ 52,5 miliardy dolarů. Pokud by tedy Řecko opustilo eurozónu, tamní finanční instituce by přišly o klíčový penězovod. Riziko možného opuštění EMU straší také řecké domácnosti, které jen za prosinec loňského roku vybraly z bank úspory za 3 mld. USD.
Zdroj: BBG, RTRS