Trhy s rizikovými aktivy měly důvod si včera oddechnout, když záminkou k jejich ziskům byla dohoda o příměří na východní Ukrajině. Pozitivní sentiment přiživovala navíc i situace okolo Řecka, kde se zdá být čím dál tím pravděpodobnější, že vláda v Aténách nebude chtít spory dále hrotit a nakonec skloní hlavu a přijme v nějaké modifikované podobě to, co jí věřitelé v čele s Němci (makroekonomicky) “doporučí”. Řecká vláda si přitom musí stále silněji uvědomovat, že klíčovou institucí pro její ekonomiku je ECB, neboť ta poskytuje eurovou likviditu domácím bankám, které zjevně nejsou po volbách v nejlepší kondici. Důkazem budiž další vynucené opatření ECB, která včera musela poskytnout řeckým bankám dodatečných 5 mld. euro, které budou použity jako dodatečný polštář proti vybírání vkladů ze strany řecké veřejnosti.
Dnes by se po delší době měla dostat do popředí evropská makroekonomická data v podobě bleskových odhadů za poslední kvartál minulého roku za většinu zemí EU včetně ČR. Zveřejněné údaje z Francie a především z Německa ukazují na to, že celkový výsledek za celou unii by mohl být lepší, než trh očekává. Připomeňme, že německá ekonomika si zjevně nic nedělala z problémů na východě a rostla o velmi silných 0,7 % mezikvartálně. To by pak naznačovalo, že i české ekonomice se mohlo v posledním kvartále minulého roku dařit. My počítáme s tím, že český růst poháněl zpracovatelských průmysl na jedné straně a investice spolu se spotřebou na straně druhé. Výsledkem by měl být mezičtvrtletní přírůstek na úrovni 0,6 %, tedy nepatrně méně než rostlo Německo.
Region
Zprávy naznačující možné zlepšení situace na Ukrajině se pozitivně projevily i v regionu. Kurz koruny vůči euru se sice moc nezměnil, ale zlotý a forint vůči euru poměrně výrazně posílily, stejně tak jako polské a maďarské vládní dluhopisy a akcie. Otázkou však zůstává, zda se dohoda o klidu zbraní v konečném důsledku opravdu bude dodržovat, neboť podobným způsobem vyznívala v minulých měsících řada předchozích jednání…
Dnes se trh soustředí zejména na první odhady hospodářského růstu v posledním čtvrtletí loňského roku (včetně regionálních ekonomik) a na polskou inflaci za leden, která bude zveřejněna odpoledne. Očekáváme sice mírně menší deflaci než trh, nicméně zásadní dopad inflace na kurz zlotého nečekáme. Zajímavější mohou být dohry jednání z Minsku, případně zmíněná čísla o HDP.
Dluhopisy
Příslib klidnější situace na Ukrajině a o něco pozitivnější zprávy ohledně Řecka se včera velmi pozitivně projevily na polských a maďarských vládních dluhopisech. Výnosy klesaly cca o 15 bps, což znamená, že od konce loňského roku se pohybují asi o 35 resp. 60 bps níže. Dluhopisům kromě politiky ECB pomáhají i zvyšující se šance na pokles sazeb v Maďarsku a sázky na pokles sazeb v Polsku. Oboje se mohou naplnit již příští měsíc (v polském případě dokonce vnímáme jako pravděpodobnější pokles sazeb o 50 bps). Polským dluhopisům může konec konců prospět i dnešní údaj o inflaci za leden.
Co se týče hlavních trhů, tak slabší čísla z amerického maloobchodu za leden se projevila na amerických vládních výnosech, které klesaly asi o 3 bps (10 let). Výrazně se snížily i výnosy Řecka (cca 60 bps) a dolů se posunuly i výnosy ostatních evropských zemí.