Energetická společnost ČEZ zvažuje podání nabídky na hnědouhelné doly a elektrárny v Německu, které vlastní švédská společnost Vattenfall Group. Pro Wall Street Journal to uvedl šéf společnosti Daniel Beneš. Důvodem pro nabídku je moderní a efektivní řízení uhelných elektráren, ale také zájem o možné rozšíření portfolia o vodní zdroje Vattenfallu (8 přečerpávacích zdrojů v Duryňsku). Švédský vlastník totiž uvedl, že je připraven přiřadit přečerpávací zdroje do své prodejní nabídky, avšak nikoliv odděleně, ale jako součást „balíčku“ s uhelnými elektrárnami. Celkově pak společnost hodlá obchod uskutečnit do konce roku.
Samotný akviziční plán, který Beneš představil, nepředstavuje podle analytika Patria Finance Tomáše Sýkory výraznější překvapení, neboť je v souladu s dřívějšími vyjádřeními. Ostatně již dříve avizoval svůj investiční apetit vyjádřením nezávazného zájmu o 66%-ní podíl v Slovenské elektrárne, které ke koupi nabídl italský . V otázce slovenských aktiv však nadále přetrvává nejistota, a to v důsledku průtah s dostavbou jaderné elektrárny Mochovce. Bez dohody se slovenskou vládou (drží zbylý 34%-ní podíl) o sdílení rizik či o případném garantování výkupních cen z nových bloků by hodnota podílu mohla výrazně klesnout, což by pravděpodobně od uskutečnění nabídky odrazovalo.
Pro tak ve výsledku akviziční nabídka představuje součást hlubší strategie, která je zacílena na externí růst. Český energetik se skrze doplnění portfolia pokusí ochránit svá hospodářská čísla, kterým v příštích letech budou škodit stlačené ceny na trhu silové elektřiny. Právě ta totiž představuje klíčový determinant pro hospodaření skupiny. V letošním roce tak například cena zajištěné silové elektřiny klesne na 39,5 EUR/MWh z loňských 44,5 EUR/MWh. Částečnou podporu by do budoucna mohla přinést rostoucí cena emisních povolenek, které podle Beneše ze současných 6 EUR mohou do roku 2018 stoupnout na 12 EUR. Emisní povolenky vstupují do ceny silové elektřiny, v posledních letech jsou však s ohledem na přebytek na trhu kontinuálně pod tlakem.
Překvapení v letošních číslech?
Vývoj na trhu s povolenkami může sehrát v cenotvorbě silové elektřiny význačnou roli, pro letošní rok však hospodaření už neovlivní. Důvodem je skutečnost, že cena téměř kompletní produkce letošního roku již je nasmlouvaná (zajištěná). S ohledem na nižší ceny silové elektřiny loňských let, tak pozornost poutá část rozhovoru, ve které Beneš předeslal možnou podobu hospodářských čísel na letošní rok. Nejprve se nechal slyšet, že výsledky za rok 2014, které společnost zveřejní 3. března, nepřinesou žádné překvapení (výhled společnosti počítá s provozním ziskem ve výši 72 mld. Kč), aby následně navázal, že čísla v letošním roce budou obdobná těm loňským. S ohledem na již zmiňované nižší ceny silové elektřiny, od kterých se
odvíjí 65 % realizované EBITDA, je tedy právě tato část komentáře hodna
pozornosti. „Pro letošek očekáváme především v důsledku nižších zajištěných cen silové elektřiny meziroční pokles EBITDA o 10 % (65 mld. Kč) a čistého zisku o 14 % (25 mld. Kč). Pokud bude výhled, který výkonný ředitel nastínil, potvrzen v rámci v březnu uveřejněných výsledků, bude se dozajista jednat o pozitivní překvapení nejen pro nás, ale pro celý trh,“ uvedl Sýkora.
I proto budou blížící se hospodářská čísla bedlivě sledována. Pochopitelně pak především doprovodný výhled na rok 2015. Pokud v nich společnost představí plán, jak zachovat provozní čísla z loňska, mohlo by se akciím dostat nákupní podpory. Na druhou stranu je klíčovou otázkou samotná struktura onoho skrytého přispěvatele k zisku. Jednat se za určitých okolností může o peníze z divestice bulharské jednotky (je však otázkou, na kolik by se mělo jednat o zdroj přispívající například k hodnotě provozního zisku EBITDA, či pouze o jednorázový zisk). Případně má společnost nějaké skryté eso v rukávě, které nám třetího března odkryje.