Euro včera oslabilo na jedenáctiletá minima. To vše v předvečer zasedání, na kterém mají centrální bankéři ve Frankfurtu odkrýt, jak přesně budou pumpovat do ekonomiky peníze. Nový mega-plán počítá s tím, že počínaje tímto měsícem ECB začne z trhů skupovat cenné papíry v hodnotě 60 mld. euro měsíčně (státní dluhopisy zhruba za 50 mld.). Program má trvat minimálně do září 2016 a je otázkou, zda ECB sežene na trhu dost hráčů, kteří budou chtít dluhopisy ze svých portfolií prodávat.
Když poprvé začal s kvantitativním uvolňováním americký Fed, měl přísun nových dluhopisů zajištěn – deficit veřejných financí USA se tou dobou pohyboval okolo 10 % HDP. Eurozóna v roce 2015 dosáhne pravděpodobně deficitu okolo 2 % HDP a země jako Německo dokonce cílují rozpočtový přebytek. Na těchto trzích nemusí chtít investoři jednoduše prodávat „drahé dluhopisy“ ze svých bilancí.Část hráčů je potřebuje z čistě regulatorních důvodů (kapitál, likvidita), finanční sektor jako celek má ale pravděpodobně vládních dluhopisů nadbytek. Otázkou spíše je, co by banky dělaly s penězi za prodané dluhopisy? V ideálním případě by je použily na úvěry soukromému sektoru, ve kterých by se jim prostředky lépe zhodnotily. Problém je, že zájem podniků o úvěry je stále velice nízký. Pokud banky nedokáží peníze půjčit, mohou je uložit u ECB za -20 bps. Pak je otázkou, proč si radši nenechat v bilancích vládní dluhopisy.
ECB tak v průběhu času může narazit na problém nedostatečného zájmu o prodej vládních dluhopisů. Její nadějí je, že se do té doby ještě vylepší hospodářské vyhlídky eurozóny a začnou růst úvěry – pak pro banky budou vládní dluhopisy přebytečným zbožím na skladě.
Region - forex
Koruna s forintem vůči euru včera pouze mírně oslabovaly. Největší pozornost však přilákalo rozhodnutí polské centrální banky (NBP) snížit sazby o 50 bps. To bylo sice pro většinu trhu svou razancí překvapivé, nicméně tiskové prohlášení po zasedání uvádí, že cyklus uvolňování měnových podmínek je u konce. S podobně silným prohlášením patrně trh nepočítal a zlotý krátkodobě posílil pod EUR/PLN 4,14.
I komentáře prezidenta NBP Belky po zasedání byly směrem k případnému dalšímu snižování sazeb neobvykle silné. Belka uvedl, že si nedokáže představit reálný scénář, který by banku vedl k dalšímu snížení sazeb s tím, že rozhodnutí NBP již bralo v úvahu očekávané dopady spuštění QE v eurozóně. To byl podle Belky jeden z faktorů, který vedl NBP k razantnějšímu kroku. My proto počítáme s tím, že centrální banka bude letos držet sazby na nových minimech (1,5 %), avšak možnost jejich dalšího poklesu podle nás zároveň nelze zcela zamítnout, zejména s ohledem na dopady “evropského” QE.
V dnešním krátkém komentáři pro HN guvernér ČNB Singer varoval spekulanty před sázkami na výrazné posílení koruny. Uvedl, že ČNB se od švýcarské centrální banky odlišuje tím, že nikdy nevyloučila případný další posun koruny a že spekulovat na její posílení je tedy rizikovější než v případě švýcarského franku.
Právě zasedání ECB a na něm zveřejněné podrobnosti k programu budou dnes zajímat i regionální měny. Rozjezd kvantitativního uvolňování by mohl regionálním měnám na frontě s eurem spíše prospět.
Dluhopisy
Výnosy dluhopisů jihu eurozóny šly v předvečer zasedání ECB dolů. Výjimkou bylo Řecko, poté co německý ministr financí Schauble výrazně zapochyboval o možnosti dohodnout se na třetím záchranném balíku pro Athény. Podle jeho názoru je zapotřebí, aby Řekové nejprve dokázali, že jsou schopni plnit podmínky stávajícího programu. Vyšší výnosy zaznamenala také další aukce řeckých pokladničních poukázek.