Aktualizováno Ekonomika eurozóny v posledním čtvrtletí minulého roku mírně zrychlila. Dnešní zpřesněná čísla potvrzují mezikvartální zvýšení HDP o 0,3 procenta, po 0,1, respektive 0,2 procenta v druhém a třetím čtvrtletí. Růst táhl vývoz, soukromá spotřeba a trochu přispěly i investice.

Zahraniční obchod přispíval k růstu méně než v předchozím kvartále - vývoz rostl pomaleji (0,8 %) a na druhou stranu zpomalil také dovoz (0,4 %). Znovu ale šlo o jeden z hlavních zdrojů expanze.
Dalším byla soukromá spotřeba, kde došlo k mírnému zpomalení na 0,4 procenta. Příspěvek vládní spotřeby zůstal minimální, když u této složky sledujeme 0,2procentní růst. Oživení nastalo u investic. Po stagnaci přišlo na konci roku zvýšení o 0,4 procenta. Změna zásob táhla ekonomiku dolů o 0,2 procentního bodu.
Regionálně byl samozřejmě nejvíc znát 0,7procentní růst německé ekonomiky, který byl navíc v rámci eurozóny nejvyšší. Slušně ale přispělo i Španělsko rostoucí stejným tempem. Nizozemsko zrychlilo na 0,5 procenta, u Francie naopak sledujeme zpomalení na 0,1procentní růst. Pokles ekonomiky hlásí vedle Řecka a Kypru také Rakousko a Finsko.
Meziročně ekonomika eurozóny dosáhla 0,9procentního růstu a stejný je i její růst za celý loňský rok. Ve srovnání s 0,5procentním poklesem v roce 2013 je to samozřejmě solidní zlepšení. Letošek by měl přinést další, když od eurozóny čekáme zvýšení HDP o 1,5 procenta.
Zpřesněná data nepřinášejí na celkové úrovni změnu těch předběžných a pro trhy budou neutrální. Už předběžné výsledky jsme hodnotili pozitivně a po zveřejnění detailů na tom nic neměníme. Zahraniční obchod sice hrál o něco menší roli, ale to by se mělo během letoška vylepšovat díky euru. Mírné oživení investic je určitě pozitivní zprávou a stejně tak pozitivní vývoj spotřebitelské poptávky. Snižování zásob v druhé polovině loňského roku dává šanci na opačný vývoj a podporu HDP v nejbližších kvartálech. Mírnou podporou se nakonec může stát i vládní sektor díky ohlášenému navýšení investic z německého rozpočtu.