Mezinárodní Úmluvy o silničním provozu z roku 1949 a 1968 stanoví, že řidič musí “neustále ovládat vozidlo”. Znamená to zákaz autonomních vozidel řízených počítačem? Podle některých názorů nikoliv, nicméně vnitrostátní zákonodárci se nemohou spoléhat na mezinárodní úmluvy a musí tuto otázku komplexně regulovat sami, jako například americká Kalifornie loni. Jedná se přitom o složité otázky. Například, kdo nese odpovědnost v případě nehody? Pasažér? Výrobce počítače? Majitel auta?
Pro malá letadla a helikoptéry, resp. drony, neexistuje zatím jednotná mezinárodní úprava, a proto hraje prim podrobná vnitrostátní regulace, pokud stát provoz dronů povolí pro komerční účely. V USA byla nedávno po několika letech příprav zveřejněna první verze pravidel pro komerční provoz dronů, která budou další dva roky podléhat připomínkovému řízení. Americký Federální úřad pro letectví (FAA) odhaduje, že až za dva roky nová pravidla vstoupí v platnost, povolení ke komerčnímu provozu dronů získá do roku 2020 asi 7 tisíc podnikatelů.
Neustále ovládat dron
Pravidla navrhovaná FAA jsou poměrně liberální, nicméně nejsou revoluční. Na jednu stranu umožňují komerční provoz lidmi ovládaných dronů za poměrně snadných podmínek – provozovatel, resp. operátor dronu bude sice muset zvládnout písemný test, zaplatit 200 dolarů a svůj stroj registrovat, ale nebude muset získat pilotní průkaz a ani prokázat své pilotní schopnosti. Provoz dronů ale bude omezen řadou limitů. Provozovat drony bude možné pouze ve dne, budou muset být neustále pod přímým dohledem operátora, budou moci létat maximálně rychlostí 100 mil za hodinu (asi 160 km/h) a maximálně do výšky 500 stop (asi 150 metrů). Drony také nebudu moci létat přímo nad lidmi, kteří se nepodílí na jejich řízení.
Výsledek je tedy zřejmý. Plány na rozvoz zboží ve městech pomocí autonomních dronů bez lidského operátora, jaké zveřejnila již v roce 2013 společnost Amazon, se zřejmě budou muset odložit. Komerční provoz dronů se tak v nejbližších letech v USA zřejmě omezí na fotografy, policisty, správce nemovitostí, realitní kanceláře, farmáře, atd. Přestože se tedy jedná o výrazný krok kupředu, nejedná se o revoluci.
Kam dál?
Nová pravidla FAA se vztahují pouze na menší drony o hmotnosti do 55 liber (asi 25 kg), ohledně těch větších se standardy teprve připravují. FAA prý zároveň připravuje i speciální pravidla pro ty úplně nejmenší drony do 2 kilogramů. Pro jejich majitele bude údajně platit pouze povinnost zaslat FAA vyjádření, že si jsou vědomi základních pravidel bezpečnosti. Tato pravidla se přitom nemají vztahovat na běžné nekomerční použití takových malých dronů. Takovou přehnanou regulaci rekreačního používání dronů již Kongres vyloučil zákonem v roce 2012.
Vznikající obchodní odvětví pro používání dronů však samozřejmě vidí současný postup amerických regulátorů jako příliš pomalý. Již zmíněná společnost Amazon tak podle zpráv britského deníku The Guardian přesídlila svůj vývoj autonomních dronů pro doručování zboží do Kanady, necelý kilometr za hranice s USA. Zde se prý snaží vymyslet, jak spolehlivě používat autonomní drony ve výšce od 60 metrů nad zemí, kde již většinou nejsou budovy, do 150 metrů nad zemí, kde již začíná provoz letadel, a to k doručení zásilek k zákazníkovi do třiceti minut. Má se přitom jednat o balíky vážící do 2 kilogramů, které představují až 86 procent všech zásilek doručených Amazonem.
Regulace dronů v Evropě
Zdá se, že regulace dronů je v USA poměrně pomalá a poněkud striktnější než v Kanadě nebo Evropě. Například získat povolení k venkovnímu testování nového dronu prý v USA trvá řadu měsíců a výrazné papírování, zatímco v Kanadě se jedná o velmi snadný proces, který lze vyřídit za tři týdny. V Kanadě i v Evropě již existují rozsáhlé testovací prostory pro drony a EU vidí v dronech potenciál pro oživení inovací v Evropě. Ostatně počet registrovaných uživatelů civilních dronů je v EU údajně zdaleka největší na světě.
Evropská agentura pro bezpečnost letectví (obdoba americké FAA) nedávno vydala rámec pro další právní úpravu používání dronů v EU pro komerční účely a následovat by měl do konce roku 2015 konkrétní návrh údajně progresivní regulace. V březnu 2015 v Rize se navíc pod dohledem lotyšského předsednictví EU a Evropské komise konala konference, která dále potvrdila zájem EU o toto rychle rostoucí odvětví. Výsledkem byla tzv. Deklarace z Rigy [PDF], která potvrzuje, že Evropa se pokusí dosáhnout v jiných oblastech nepředstavitelného – tedy být k inovacím vstřícnější než USA.
K otázce regulace dronů v ČR jsme na Patrii psali v lednu 2015.