Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Kdy je dotaz akcionáře na valné hromadě šikanózní?

Kdy je dotaz akcionáře na valné hromadě šikanózní?

18.5.2015 5:30
Autor: Tomáš Zach, KŠB

Na programu valné hromady, jejíž průběh zavdal podnět k následné soudní při, bylo mimo jiné i schválení řádné účetní závěrky za předchozí rok, kdy společnost utrpěla citelnou ztrátu. Nepříznivé hospodářské výsledky společnosti podnítily jednoho z akcionářů k položení více než 50 dotazů, jejichž prostřednictvím se domáhal detailního popisu vzájemných smluvních vztahů společnosti s jejím většinovým akcionářem, které podle jeho názoru k negativnímu hospodářskému výsledku přispěly.

Valná hromada nakonec řádnou účetní závěrku, auditorem ověřenou bez výhrad, schválila, dotčený akcionář však usnesení valné hromady napadl u soudu žalobou, v níž namítal, že porušením jeho akcionářského práva na vysvětlení je usnesení stiženo neplatností. Soud prvního stupně tuto argumentaci odmítl s tím, že požadované informace o smlouvách společnosti s jejím většinovým akcionářem nebyly na programu jednání valné hromady, a akcionář na jejich poskytnutí tudíž neměl právo. Vrchní soud v Olomouci závěru prvoinstančního soudu přitakal a dodal navíc, že i pokud by byla souvislost těchto dotazů s bodem schválení řádné účetní závěrky dovozena, bylo by položení více než padesáti dotazů a žádostí o vysvětlení beztak pouze šikanózním výkonem práva, kterému nelze poskytnout ochranu.

Nejvyšší soud však situaci posoudil rozdílně. Připomněl nejprve svou předchozí judikaturu, podle které má akcionář v rámci schvalování řádné účetní závěrky právo i na vysvětlení týkající se důvodů vzniku ztráty společnosti, které s řádnou účetní závěrkou podle Nejvyššího soudu z podstaty věci souvisí, a to zvláště v kulisách popisovaného případu, kde šlo o významné smlouvy uzavřené mezi společností a jejím většinovým akcionářem.

Ohledně šikanózního výkonu práva pak Nejvyšší soud uvedl, že za takový případ bude považovat pouze situaci, kdy akcionář žádostmi o vysvětlení ve skutečnosti nesměřuje k získání informací nezbytných pro hlasování o navržených usneseních, ale k jiným a zákonem nepředpokládaným cílům, jako je například obstrukce jednání valné hromady, zvýšení ceny za prodej akcionářem vlastněných akcií apod. Pouze z vyššího počtu žádostí o vysvětlení však podle Nejvyššího soudu nelze usuzovat, že by akcionář vykonával své právo na vysvětlení šikanózním způsobem. Nezbytné je podle soudu spíše posoudit obsah a formu žádostí akcionáře, a to i v jejich vzájemné souvislosti, význam, jaký podání vysvětlení má pro posouzení předmětu jednání valné hromady, jakož i význam samotného předmětu jednání valné hromady pro společnost a její akcionáře.

KŠB

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
9:00CZ - PPI, y/y
11:00EMU - CPI, y/y