Peripetie kolem Řecka nebraly v posledních měsících konce. Vrcholní představitelé z řad věřitelů trávili nekonečné hodiny jednáním s neoblomnou řeckou levicovou politickou reprezentací. Tsipras ani Varufakis ale ustoupit nehodlali. Nechtěli ani přijmout odpovědnost za zásadní rozhodnutí o dalších úsporných opatřeních proti, kterým levicová Syriza před volbami i po nich tak vehementně bojovala. Uspořádali tedy referendum, které takřka prázdnou řeckou kasu vyšlo na další miliony a řecký národ se vyjádřil jasně: Návrh věřitelů z konce června přijmout nechceme. Po rezolutním „ne“ následovala vlna euforie v aténských ulicích, kterou zmrazil již druhý týden ve znamení zavřených bank a kapitálových omezení. V noci ze čtvrtka na pátek se odehrálo něco, co by asi nikdo nečekal. Premiér Tsipras najednou jakoby se nebál znepřátelení si krajně levicového křídla své strany a předložil návrh, který se v mnohém shoduje s návrhem Evropské komise, který řečtí občané v narychlo uspořádaném referendu o víkendu odmítli. Pochopit Řecko asi skutečně nelze.
Jak se k noční můře v podobě evropských hnutí proti úsporám vyjádřil již dříve německý ministr financí Wolfgang Schaeuble: „Volby nic nemění, pravidla jsou pravidla.“. Nový řecký návrh, který odporuje všemu, v co doufali zoufalí řečtí voliči, když v lednových parlamentních volbách zvolili populistické levicové řešení i ti, kteří řekli v neděli jasné „ne“ ukázal, že se Schaeuble asi nemýlil. Řecká vláda totiž z ničeho nic chce přijmout až ohromující většinu všeho, co v referendu Řekové odmítli bez okamžitého odpuštění dluhu. Atény by tak musely provést značné strukturální reformy včetně tolik diskutovaného snižování důchodu či zvyšování věku pro odchod do penze výměnou za dalších 53,5 miliardy eur.
Více o novém návrhu se dočtete zde.
Při pohledu na dnešní návrh je již na první pohled zřejmé, že se nejedná o typ dokumentu, který by tradičně levicová vláda mohla předložit anebo dokonce schválit. Odpovídá přesně tomu, proti čemu Syriza tak zaujatě bojovala. I když takový návrh automaticky neznamená, že dohoda je na spadnutí, mohl by být solidním základem pro dohodu do 20. června, kdy má Řecko zaplatit více než 3 miliardy Evropské centrální bance.
Ve světle nového návrhu se tak nedávno uspořádané referendum jeví jako naprosto zbytečně a bezpředmětné a poslední měsíce z velké části nepůsobí jako nic jiného než obrovská ztráta času a zdrojů, které mohli vrcholní představitelé evropských institucí i Mezinárodního měnového fondu využít i daleko lépe. Vývoj jednání o řecké finanční krizi posledních měsíců výborně odráží vývoj výnosů řeckých 10tiletých dluhopisů. Nižší výnosy znamenají, že dluhopis je z pohledu investorů bezpečnější, naopak čím vyšší výnos, tím rizikovější investice. Graf znázorňuje vývoj výnosů řeckých dluhopisů s desetiletou splatností od počátku tohoto roku.
Zbídačená řecká ekonomika
Ironií osudu je fakt, že Řekové se zvolením krajně levicové Syrizy naopak ještě více vzdálili přístupu na nezávislé trhy, který by Aténám umožnil návrat k vydávání vládního dluhu, aby se země nemusela i v dalších letech spoléhat na velmi nejistou štědrost Schaeubleho nebo Merkelové. Volba však ležela v lednu na samotném Řecku a to přijalo rozhodnutí. Kolaps zbídačené řecké ekonomiky, který se blížil spíše americké Velké depresi třicátých let dvacátého století než finanční krizi v roce 2008, by v krajním případě mohl ospravedlnit řeckou volbu. Ačkoliv oživení tamní ekonomiky bylo za předchozí vlády nejrychlejší v eurozóně, Řecko i tak čekaly roky ne-li desetiletí mírného oživování než by se jeho ekonomika vrátila na úroveň roku 2008. A to opravdu nebyly s nezaměstnaností blížící se 25 procentům pro běžné řecké občany příliš nadějné vyhlídky.
Řekové se asi již nechtěli cítit jako něčí obětní beránci a přikročili tak k radikálnímu řešení, zvolili si krajní levici. Ta však potlačila nijak okázalé, ale reálné oživení a zavřené banky sráží vaz nejen místním, ale i turistům a potažmo cestovnímu ruchu, který pro mnoho Řeků znamená jediný zdroj příjmů a tvoří více než 17 procent tamního hrubého domácího produktu. Tolik povyku kvůli návrhu, který se od záchranných programů z let 2010 a 2012 nijak zásadně neliší.
Nyní se čeká na vyhodnocení řeckého návrhu věřiteli. Řecký parlament by o něm měl hlasovat večer. Z krajně levicového jádra řecké Syrizy však dnes zaznívala ostrá prohlášení odsuzující jakoukoliv podobnou dohodu a upřednostňující Grexit. Nezbývá než si počkat, zda dnes, zítra nebo snad v neděli padne konečně klíčové rozhodnutí, které posune řeckou ságu k všemi vytouženému konci a podpisu dohody, která mohla být vlastně bez vyhrocených dramat a okolků podepsána již dávno.
Harmonogram následujícího víkendu je k dispozici zde.
Zdroj: BI, RTRS, BBG