(komerční sdělení)
Vyhrocení řecké dluhové krize stále více připomíná, jak důležitá je správná diverzifikace majetku. Tím však není myšleno pouhé rozložení portfolia mezi peníze na účtu, akcie, dluhopisy a státem „zajištěné“ penzijní fondy. Řecká krize odhalila, že takto prováděná „diverzifikace“ svůj pravý účel neplní a že je v této době nezbytné investovat do reálných aktiv, která jsou v nepeněžní, nepapírové podobě. Likvidita peněžních aktiv v Řecku momentálně klesla na nulu a o tom, jakou budou mít hodnotu za několik týdnů či měsíců, můžeme pouze spekulovat.
Průzkumy dokazují, že zhruba 90 procent lidí v Česku ukládá své volné prostředky do finančních produktů, jako je běžný účet, stavební spoření, akcie, dluhopisy, pojištění nebo podílové fondy. Jenže vývoj ceny těchto aktiv v takovémto portfoliu je velmi podobný a v případě prohloubení krize prudce klesá. Každý, kdo si chce svoje finance „pojistit“, by měl vědět, jak se jeho jednotlivá investiční aktiva navzájem ovlivňují, tedy jaká je jejich korelace. Pro diverzifikaci je důležité, aby cena korelovala negativně. V praxi to znamená, že když cena jednoho aktiva klesá, další by mělo na ceně růst. Někdejší pravidlo, které říká, že když akcie klesají, dluhopisy vydělávají a naopak, dnes kvůli extrémně nízkým sazbám na dluhopisových trzích už neplatí. Korelace akcií a dluhopisů se v současnosti podle odborníků pohybuje kolem nuly. Dnes mohou dluhopisy a akcie společně růst i společně klesat.
Stejně tak přestává fungovat mezinárodní diverzifikace. Akciové trhy jsou na sobě stále více závislé, sílí i vazba mezi vyspělými trhy a rozvíjejícími se ekonomikami. Důvodem je mimo jiné větší globální záběr společností z klíčových odvětví, jako je automobilový průmysl, telekomunikace, farmacie a další. Provázanost trhů také prohloubily bezprecedentní kroky centrálních bank, které uvolněnou měnovou politikou chtějí stimulovat skomírající světovou ekonomiku.
Druhou nejčastější investicí po finančních produktech jsou nemovitosti. Jejich velkou nevýhodou je vysoká pořizovací cena, proto si je ne každý může dovolit. Ani reality ale nemusí být sázkou na jistotu. V poslední době ženou banky uměle poptávku nahoru nulovými sazbami a levnými hypotékami, v budoucnu proto můžeme očekávat spíše pokles než růst cen nemovitostí. Kromě toho jejich likvidita není okamžitá. Prodej bytu, domu či pozemku trvá v lepším případě týdny, spíše ale měsíce. A v době krize, kdy bychom peníze nejvíce potřebovali, se tato doba ještě prodlužuje.
Každý, kdo chce svůj majetek skutečně ochránit, by měl část svých prostředků vložit do třetího typu aktiv, který v případě krize a kolapsu finančního systému nejenže neztrácí svou hodnotu, ale naopak mnohonásobně zhodnocuje. Jednou z možností je fyzické zlato a stříbro. Především zlato potvrdilo během krize svou pověst vynikajícího protikrizového nástroje a jeho cena prudce stoupla. I po korekci, kterou zlato v posledních čtyřech letech prošlo, se jeho cena obchoduje vysoko nad předkrizovými hodnotami. O korunové ceně zlata to platí dvojnásob, protože koruna oproti dolaru od roku 2008 oslabila o více než 50 %. Diverzifikace do fyzického zlata je velmi jednoduché zajištění a na to, aby zlato pokrylo ztrátu z ostatních aktiv, stačí, pokud tvoří 10–20 % portfolia. Jako jedna z mála investic jsou zlato a stříbro reálnými a hmatatelnými aktivy, která fyzicky držíme, nejsou pouhým číslem na displeji. Navíc na rozdíl od většiny ostatních hmotných investic můžeme zlato kdykoli okamžitě prodat a v případě recese jeho likvidita ještě více roste.
Dalším neméně důležitým pravidlem je pak investovat dlouhodobě a hlavně pravidelně. Pravidelné investování snižuje na minimum riziko nevhodného načasování investice a spolu se správnou diverzifikací zvyšuje pravděpodobnost úspěchu.
Ještě před uzavřením řecké burzy a bank přinesl zajímavé a na člověka v jeho postavení neobvyklé doporučení, jak v dnešních časech nejlépe diverzifikovat, Ian Spreadbury, správce jednoho z největších obligačních fondů ve Velké Británii. Radí uložit si hotovost pod matraci a nakoupit aktiva mimo finanční systém, jako jsou drahé kovy. Zdůvodňuje to obavami z toho, co se s finančními trhy stane, až centrální banky přestanou s kvantitativním uvolňováním. Jak ale poznali Řekové, nebylo třeba čekat tak dlouho, aby se tato strategie vyplatila. Ti z řeckých investorů, kteří s předstihem vložili část svých peněžních aktiv do fyzického zlata, mají dnes o poznání klidnější spaní. Jich se propad burzy, zmrazení účtů, nesplácení dluhopisů ani devalvace v případě znovuzavedení drachmy týkat nebudou.
Pavel Ryba
obchodní ředitel
GOLDEN GATE CZ a.s.
(komerční sdělení)