Pohled na ekonomický kalendář pro tento týden ukazuje, že by mělo jít o hodně klidný čas. Současná fáze řecké krize snad už je také za vrcholem a při troše štěstí můžeme to samé říci i o vývoji na čínském akciovém trhu. Možná tak před sebou máme adepta na nejnudnější týden léta (a možná celého roku), což hezky zapadá do předpovědí počasí. Tato vzájemná harmonie je tak velká, že by až mohla zvát k příletům nějakých černých labutí, či alespoň husí, či kachen.
Ale nemalujme čerta na zeď. V pátek nás čeká celá sprcha nových PMI z japonské, čínské, německé, americké u eurozónské ekonomiky. Pro investory buffettovského typu jde o data hraničící s irelevancí. Pro ty, kteří sledují aktuální vývoj cyklu, či se dokonce snaží časovat trh, jde o čísla zajímavá, či dokonce klíčová. Dá se o relevanci podobných dat pro vývoj na akciovém trhu říci něco více? Pokud se omezíme na americké akcie, vypovídající je v tomto smyslu následující graf. Ukazuje vývoj PMI ve výrobním sektoru a vývoj tržeb (na akcii) firem zahrnutých v indexu SPX:
Bez velkého zkoumání bychom mohli předpokládat, že vývoj PMI bude ovlivňovat posuny ve valuaci – větší optimismus hýbe s PMI i s PE a samozřejmě stejným směrem. Graf ale ukazuje, že tu je relativně silná vazba mezi PMI a akciovým fundamentem – tedy oněmi tržbami. Přesněji řečeno, pohyb PMI je často (i když ne vždy) poměrně silným vedoucím indikátorem pro tržby obchodovaných společností (tento závěr snad není nahlodán tím, že tento graf končí v roce 2013).
Obecná vazba mezi makroekonomickým vývojem a pohybem cen akcií je často „problematická“ – ne vždy se trh chová tak, jak bychom intuitivně čekali. Na mysli mám zejména překvapivě nízkou korelaci mezi růstem produktu a akciovým trhem. Asi bychom čekali, že čím silnější růst ekonomiky, tím lépe si akciový trh povede. Intuice nás v tomto případě ale může klamat, protože růst produktu ještě neznamená růst zisků (a naopak) a vedle zisků (respektive toku hotovosti) do hodnoty akcií promlouvají i diskontní sazby. Ve výsledku se tak může lehce stát, že ekonomika je v relativním útlumu, ale akcie si vedou pozoruhodně dobře (a naopak). Dobře patrné je to právě v pokrizových letech.
Uvedený graf tedy hovoří celkem jasně, ale i tak se stále nabízí otázka, nakolik jsou „šumivá“ čísla typu PMI pro investory skutečně relevantní. V odpovědi skutečně záleží primárně na tom, o co se na trhu snažíme. Pokud investujeme do dlouhodobé hodnoty, nemusíme ani vědět, co to PMI znamená. Z krátkodobějšího obecného pohledu bych ale připomněl, že právě růst tržeb firem (a v logice uvedeného tedy i pohyb PMI) je nyní poměrně dost významný.
Důvod je prostý – zisky už dlouho rostly rychleji než produkt, příčinou byly nákladové úspory. Pokud mají zisky sílit dál, musí se přejít od růstu marží k silnějšímu růstu tržeb. Z makroekonomického hlediska uvedené znamená, že musíme přejít z kolečka utlumených mezd, vyšších marží, ale také relativně utlumené spotřebitelské poptávky na kolečko vyššího růstu mezd, negativního tlaku na marže, ale také silnější spotřebitelské poptávky (hovořím zejména o USA).
Co se týče vývoje v ekonomice nám nejbližší, tedy v eurozóně, je možné, že PMI z minulého měsíce dosáhly na lokální maxima a nyní přijde určitý útlum (podobné by to podle mohlo být i Německu). To by se pak pravděpodobně týkalo i samotného produktu, protože jak ukazuje následující graf (HDP a PMI služeb), obojí je také poměrně úzce spojeno:
