Čtvrtletní hospodářská čísla dnes představila také pivovarnická skupina AB-InBev. Tržby meziročně klesly o 10 % na 11,05 mld. USD, což odráží nižší výtoč. Nicméně pokud bychom čísla očistily o vliv fúzí a akvizic (po zbytek textu tak budeme činit), dostáváme se k organickému růstu tržeb 4,1 % (konsensus počítal s 5,6 %). Nižší výtoč odrážející vyšší srovnávací základnu loňského léta danou fotbalovým šampionátem pak kompenzuje vyšší cena patrná z přepočtu tržeb na hektolitr (y/y růst o 6,5 %).
Nepříliš přesvědčivá čísla dokresluje pohled na vyšší výrobní náklady. Ty stouply meziročně o 4,8 %, což příznivý efekt rostoucích tržeb eliminuje. Jinými slovy se tak růst tržeb neodráží výrazněji v provozní marži EBITDA, která stoupla o pouhých 17 bps na 37,6 %. K dokreslení zklamání dodejme, že EBITDA stoupla y/y o 4,6 %, přestože odhad vyhlížel nárůst o 8 %.
Čistý zisk na akcii dosáhl 1,21 USD. Podepsal se pod něj kromě provozních faktorů také vyšší finanční náklad spojený s přeceněním hedgeovacích kontraktů spojených s akciovými odkupy.
Dodejme ještě, že za první pololetí tvorba volného peněžního toku dosáhla 3 mld. USD. Výdaje na dividendy nicméně dosahují 4,5 mld. USD, což je poměrně velký rozdíl. Ve výsledku to znamená, že Ab-InBev musí sahat do svých peněžních zůstatků na krytí kapitálové politiky (připomeňme probíhající akciový odkup – za 1H ve výši 1 mld. USD). Následně tak nevyhnutelně narůstá míra zadlužení (čistý dluh), která sice není problémem s ohledem na nízké náklady financování (uvolněná měnová politiky), ale zvyšuje finanční páku a může představovat riziko pro konsolidaci sektoru (akvizice za pomoci dluhového financování). Prozatím ukazatel čistého dluhu vůči EBITDA zůstává pod historickým průměrem, tudíž nejsou přehnané obavy na místě. Přesto se vyplatí v dalších číslech sledovat vývoj klíčových proměnných.